„Už se fašank krátí, už se nenavrátí…“ zní mi v hlavě píseň od Hradišťanu, když se blížíme k návsi v Radimovicích. Společnost nám dělá čínský pár, podivně vousatá nevěsta, několik medvědů i nezbytná smrtka s kosou. Před hospodou U Šulců už vyhrává kapela, vaří se ovar a po krátkém křepčení se ke slovu dostává Laufer, který požádal starostku o svolení k průvodu vesnicí a zároveň představil své společníky. A pak už následuje zase tanec a připíjení a zase tanec…

„Masopust tady žádnou tradici neměl, pořádáme jej teprve potřetí. ale zájem lidí je velký,“ vypráví paní starostka Dagmar Šrytrová a posílá mě za Lauferem, který dění na návsi i nadále organizuje. On je totiž jedním ze strůjců nápadu, který se, jak už to tak často bývá, zrodil u piva v hospodě. „Tak trochu jsme neměli co dělat a samozřejmě jsme chtěli pozvednout i život na vesnici,“ vysvětluje.

Laufer, jinak místostarosta Ladislav Dvořák. „Lidi dorazilo zase dost. Každý rok se to snažíme trochu ozvláštnit a zdá se, že to funguje,“ pokračuje spokojeně. Obdivuji vtipné a propracované kostýmy. Je vidět, že si na nich všichni dali záležet. „No, vzhledem k tomu, že tady masopust neměl žádnou tradici, tak jsem si o něm něco nastudoval a pak jsem všem tak trochu direktivně přikázal, za co, kdo má jít,“ komentuje s úsměvem a dodává: „A musím uznat, že všichni se toho zhostili úžasně.“

Tanec na návsi pokračuje, za chvíli se maškary vydají na pochod vesnicí, pak následuje divadlo, rituální pochování basy a soutěž o nejlepší koblihu.
Masopust v Radimovicích byl jeden z prvních na Liberecku. Během února a března projde Laufer se svým průvodem i Ostašovem, Harcovem nebo Českým Dubem.