Prastará bonsaj se zotavovala z letošního přesazování, které se jednou za pět let musí provést. Přišla tak o vlásečnicové kořeny a čekalo se, jak zareaguje.

„Kontrola naštěstí potvrdila, že rostlina je v dobré kondici. Vyměnili jsme jí substrát a zase na pět let máme klid," poznamenal hlavní botanik zahrady a člen Bonsaj klubu Liberec Zdeněk Eichler.

Jalovec čínský je ke spatření ještě pět dní. V neděli večer se zase uzavře do botanického depozitáře, kde bude rok odpočívat. Pozornost lidí rostlině totiž škodí. Dříve, když ještě byla stále vystavena, si z ní na památku každý kousek utrhl, čímž lidé bonsaj málem zahubili. Jedna strana stromku je dodnes vyholená a odumřelá. A to přitom bonsaj přežila obě světové války i špatné zacházení, kdy v roce 1977 skončila málem jako roští na podpal ohýnku.

Přes 200 let stará bonsaj ale není to jediné, nač výstava láká. „Letos vystavujeme rostliny od čtyř pěstitelů při našem Bonsaj klubu Liberec. Nejzajímavějším exponátem je malý cypřiš, který je tak zajímavě vytvarován, že působí dojmem, že je umělý," zmiňuje Zdeněk Eichler. K vidění jsou nejen stálice, jež návštěvníci znají z předchozích ročníků, ale i nové rostliny. Ty doplňují suiseki, kamenné miniatury na dřevěné podložce. Výstava končí v neděli.