„Jsem ráda, že se tradice, které z venkova vytlačilo čtyřicet let totality, zase na vesnice vracejí," říká ředitelka Muzea Českého ráje v Turnově Vladimíra Jakouběová.

Historicky masopust pravděpodobně souvisí se starověkými slavnostmi bakchanáliemi. Později byl tento čas zasvěcen hlavně svatbám, zabíjačkám či bálům, a proto byl označován také jako období hodokvasu.

Podle Vladimíry Jakouběové měl masopust, který se konal v době mezi svátkem Tří králů do Popeleční středy, ještě jeden důležitý a zcela prozaický důvod. Lidé museli zkonzumovat zásoby naloženého masa v době, kdy ledničky a mrazáky nahrazovaly pouze spíže a sklípky. Ty už pak až do nové úrody nabízely jen obilniny. „Masopust tak plnil důležitou úlohu: nasytit seč a užít si dostatku před obdobím opravdového půstu," popsala Jakouběová.

Masopustní období proto bylo zpravidla i dobou vesnických zabíjaček. Ostatně, zabíjačkové dobroty jsou s masopustem spojeny dodneška.

„Od konce ledna jdou na odbyt jelítka, jitrnice, tlačenka, ovarová polévka s kroupami prdelačka. Jitrnic prodáme za týden až 15 kilo, mimo masopustní období je to zhruba polovina," potvrdil Petr Schmiedel z liberecké prodejny Náš grunt. „Lidé sem chodí hlavně pro domácí speciality od našeho řezníka," dodává.

Doba hojnosti podle liturgického kalendáře končí 40 dní před Velikonocemi. Postní období začíná tzv. Popeleční středou, která letos vychází na středu 18. února.