V Hamru na Jezeře včera padl k zemi poslední viditelný symbol hlubinné těžby uranu, devětaosmdesát metrů vysoký komín kotelny v areálu někdejšího uranového dolu Hamr I. Definitivně tak skončila část jednoho fenoménu a významné kapitoly nedávné historie Českolipska.
Na okrese už v tuto chvíli zůstávají pouze zařízení, spojená s takzvanou hydrochemickou těžbou uranu. Jejich likvidace potrvá ještě minimálně desítky let.
Na sestřelení komínu, poslední z 97 staveb v areálu uranového dolu Hamr I, bylo potřeba 5 kilogramů trhaviny a 120 rozbušek. Po detonaci se k zemi sesunulo 500 tun železobetonové suti. Vše proběhlo, jak mělo," řekl po pádu komína zkušený čtyřiasedmdesátiletý střelmistr Petr Rod.
Poslední tečku za uranovým dolem Hamr I sledoval na místě také ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek či hejtman Libereckého kraje Martin Půta.
„Symbolika dnešního dne je zřejmá. Končí historie tohoto uranového dolu a protože je to poslední důl ve zdejší oblasti, tak společně s ním končí historie hlubinné těžby v oblasti Stráže pod Ralskem a Hamru na Jezeře," shrnul Tomáš Rychtařík, generální ředitel státního podniku Diamo.
Podle ministra Jana Mládka je likvidace posledního hlubinného uranového dolu velkým a důležitým milníkem. „Ale ještě větší výzvou je likvidace chemické těžby uranu, což je jedna z nejdůležitějších současných aktivit státního podniku Diamo. Tady si ale na podobnou slavnost ještě hodně dlouho počkáme. Také to ale jednou přijde," konstatoval před odstřelením komína ministr Jan Mládek (ČSSD).
„Odstřel komína považuji za symbolickou tečku za tím, že se přírodní zdroje v kraji neužívaly v minulosti zrovna nejlépe," zmínil také hejtman Libereckého Martin Půta. „ Památník lidem bude ale i nadále připomínat, jaké nesmírné přírodní bohatství tady v zemi máme. Kraj bude do budoucna připraven pomoci zdejší oblasti s obnovou a novým využitím této lokality."
Likvidace celého povrchového zázemí uranového dolu měla podle harmonogramu probíhat až do konce letošního roku, s největší pravděpodobností však skončí dříve.
„Nejpozději do konce října chceme zahájit proces předávání areálu zpět investorovi," řekl Jan Šubrt, zástupce sdružení Společnost Stráž pod Ralskem CDS, které práce na likvidaci dolu Hamr I provádí a které zahrnuje společnosti Energie stavební a báňská, OHL ŽS, Chládek & Tintěra a Hochtief CZ.
Cílem celého projektu je navrátit areál do využívání obce Hamr na Jezeře. K tomu ale ještě další tři roky nedojde, protože až do konce roku 2018 se bude sledovat množství radioaktivity v celém areálu. Pokud kontaminace nebude opakovaně narůstat, budou plochy uvolněny k dalšímu využití a k rekultivaci, která by měla probíhat v letech 2018 2023.
close
zoom_in
„V jižní části areálu navazující na hlavní příjezdovou silnici do Hamru by měla být občanská vybavenost s nějakým drobným podnikáním. Severní část bude zalesněná a tam si představujeme vytvoření klidové zóny, lesopark třeba i se zooparkem. Něco na způsob Bavorského lesa," řekl o budoucím využití areálu starosta Hamru na Jezeře Milan Dvořák.
Na místě zlikvidovaného dolu vyroste během příštího roku také památník upomínající na hlubinnou těžbu uranu. Podobu mu dají architekti liberecké designové skupiny Mjölk, která mimo jiné navrhla i interiéry inovační laboratoře pro designová svítidla v Preciose Lustry v Kamenickém Šenově.
Diamo chce památník otevřít nejpozději ve třetí čtvrtině příštího roku a otevření spojit s výročím 50 let od zahájení činnosti účelové organizace UD Hamr (většina jejích bývalých zaměstnanců o ní dodnes mluví jako o „účelovce"), která vznikla v roce 1966.
Likvidace areálu bývalého uranového Dolu Hamr I a centrální dekontaminační stanice začala v roce 2009 zpracováním analýzy rizik a následně vypracováním projektu. V roce 2011 podalo Diamo žádost o spolufinancování projektu z prostředků evropského operačního programu Životní prostředí, která byla podpořena.
V areálu od loňského září proběhla demolice a odstranění objektů, které vyzařovaly radioaktivitu a byla odstraněna kontaminovaná půda. V květnu zmizela rovněž šestačtyřicet metrů vysoká těžební věž, jejímž prostřednictvím sjížděli horníci do podzemí a vytěžená ruda na povrch.
U Stráže pod Ralskem probíhá souběžně další rozsáhlý sanační projekt: likvidace bývalé chemické úpravny, ve které se zpracovávala vytěžená uranová ruda. Oba projekty dohromady si vyžádají astronomickou částku: zhruba jednu miliardu a 200 milionů korun včetně DPH. Protože jde o likvidaci kontaminovaných zařízení, významná část se zaplatí právě díky evropské dotaci z operačního programu Životní prostředí.
Střelmistr se práci věnuje přes 50 let
Hamr na Jezeře - Mikrofony a kamery televizních štábů ho očividně znervózňovaly. „Mužem činu a okamžiku" byl ovšem právě on. Čtyřiasedmdesátiletý střelmistr Petr Rod poslal včera zhruba v 10.40 dopoledne k zemi poslední stavbu v areálu uranového dolu Hamr I.
Bezmála devadesát metrů vysoký komín odstřelil pěti kilogramy trhaviny a za pomoci 120 rozbušek.
„Dopadlo to, jak jsme chtěli, ale nejhorší byl okamžik, kdy se ozvala rána a komín ještě asi pět vteřin stál. To byly nedobré pocity. Už jsem zažil, když se to nepovedlo," přiznal střelmistr, který se odstřelům věnuje 54 let.
Komín, jehož sestřelení včera završilo likvidaci hlubinné těžby uranu na Českolipsku, měřil 89 metrů. K zemi se po detonaci sesunulo 500 tun železobetonové suti.
ROZHOVOR S MINISTREM PRŮMYSLU A OBCHODU JAN MLÁDKEM
„Co proběhlo tady, nás čeká i v Dukovanech"
Výstřelem zelené světlice ukončil osobně ministr průmysl a obchodu Jan Mládek úspěšnou likvidaci posledního z 97 objektů v areálu někdejšího uranového dolu Hamr I. Tím se hlubinná těžba uranové rudy na Českolipsku stala definitivně minulostí. „Ještě větší výzvou bude likvidace chemické těžby uranu," řekl ministr.
Jak vnímáte tuto poslední tečku za hlubinnou těžbou uranu na Českolipsku?
Není to úplně definitivní tečka, protože tu ještě několik let budou probíhat závěrečné sanační práce, aby se teď už vyklizený areál proměnil zase v normální oblast. Částečně tady bude les, částečně drobná výstavba. A bude se také muset ještě několik let měřit, jestli tu není zbytková radioaktivita. Pro jistotu.
Jak velkou ekologickou zátěží byl areál dolu Hamr I?
Byla to především zátěž pro krajinu, protože důl je zavřený už od první poloviny 90. let, jámy byly zasypány poměrně rychle, ale objekty v areálu dolu zůstávaly a chátraly. Jejich likvidace je poměrně komplikovaná a také finančně náročná, takže k ní došlo až s využitím evropských peněz, které usnadnily celé řešení tohoto problému.
Podobný problém, komplikovaný radioaktivitou a kontaminací, ale ještě o dost složitější, nastane nejpozději v roce 2035 v jaderné elektrárně v Dukovanech, kde budou muset být postupně odstaveny a dekontaminovány bloky této elektrárny.
Jak moc je komplikovaná sanace té hydrochemické těžby uranu, jejíž likvidace má trvat ještě desítky let?
Je to daleko komplikovanější, než likvidace tohoto hlubinného dolu. Tam se musí půda odtěžovat a čistit do té doby, dokud míra radioaktivity a hladiny kyseliny neklesne pod určitou úroveň.
Je to náročné i finančně?
Je to po všech stránkách velmi náročné. Jde vlastně o chemickou fabriku, která musí neustále pokračovat v sanaci, aby nedošlo k zamoření spodních vod. Navíc jako vedlejší produkt sanace se stále vytěží trochu uranu, který se musí nějak ukládat. Při srovnání s tím byl klasický hlubinný důl Hamr I podstatně menším problémem. Protože tady byl sice uzavřený areál 97 chátrajících budov, ale pokud se tam někdo nevloupal a nechodil svévolně po místech, kde byla zvýšená radioaktivita, tak v zásadě nic nehrozilo.
Samozřejmě není to pěkné, když něco takového zůstane v krajině, a je také potřeba, aby se tento kraj rozvíjel a aby se tady dělalo něco jiného. Takže tato likvidace nebyla urgentní, ale potřebná. A likvidace chemické těžby je urgentní. Ta se musí dělat dnes a denně.
Bude na tu likvidaci chemické těžby dost peněz nebo se také počítá s využitím evropských dotací?
Zatím se předpokládá, že se bude financovat ze státního rozpočtu nebo z takzvaného privatizačního účtu.
Jan Mládek
• ministrem průmyslu a obchodu je od ledna 2014, od října 2013 je také poslancem parlamentu za Jihočeský kraj
• předtím působil osm let jako ředitel Českého institutu aplikované ekonomie
• deset měsíců mezi roky 2005 a 2006 byl ministrem zemědělství a předtím ekonomickým poradcem předsedy vlády
• na přelomu tisíciletí působil také jako viceguvernér Mezinárodního měnového fondu pro Českou republiku
• je ženatý a má pět dětí
