Jako první na místě dnešního velkoměsta vznikla již v 7. století př. n. l. řecká osada Byzantion, založená jako protiváha Římu na strategickém místě na východě Římské říše při průlivu Bospor. Roku 330 bylo město vysvěceno a přejmenováno na počest císaře zakladatele Constantinopolis. Dostala se mu řada privilegií a rozsáhlá autonomie. Jedno z tehdy nejbohatších a nejlidnatějších měst bylo z vojenského hlediska považováno za nedobytnou nejsilnější pevnost známého světa. Část tehdejších byzantských hradeb jsme také navštívili.

Konstantinopol je vlastně Cařihrad

Slovanské označení Konstantinopole bylo Cařihrad. K jeho pádu došlo v květnu roku 1453, kdy Osmané pod vedením sultána Mehmeda II. město dobyli. Tím podle některých historiků skončil středověk. Geniální strategická akce Mehmeda II., kdy nechal přetáhnout přes horský hřbet oddělující Marmarské moře od zálivu Zlatý roh celé své loďstvo a z boku napadl Konstantinopol, byla úspěšná. Od té chvíle se Osmanská říše stala světovou velmocí a ovládla Balkán a východní Středomoří a město přejmenované na Stambul se stalo jejím hlavním městem.

Roku 1923 byla založena Turecká republika a hlavní město se přesunulo do Ankary. Ale Istanbul, jak se dnes nazývá, svůj význam neztratil. Určitě naopak. Řada významných akcí se zde pořádá každý rok. My jsme zde byli v době, kdy česká tenistka Petra Kvitová dobyla nejvyšší poctu v turnaji nejlepších tenistek světa.

Modrá Mehmedova mešita či obelisky

Po přistání v Istanbulu jedeme dlouhou pobřežní autostrádou podél Marmarského moře až do satelitního města Kumburgaz, kde jsme v hotelu ubytováni ve 13. patře, tedy úplně nahoře, v klimatizovaném pokoji s kulatým okénkem, které nejde otevírat. Je večer, za oknem sledujeme hustý provoz na přímořské dálnici a honem na kutě. Zítra to bude v největším městě Evropy opravdu náročné.

Brzy ráno (abychom toho viděli co nejvíce) se ranní špičkou prodíráme k centru Istanbulu. Exkurzi po památkách zahajujeme na Hippodromu z doby Římské říše. Ten sloužil kdysi před Kristem jako lidové shromaždiště, ale i k závodům na koních. Od krásné zastřešené kašny, kterou daroval sultánovi na počátku 19. století německý císař Vilém II., jdeme ke dvěma obeliskům. Ten větší, zachovalejší, je z Egypta z let kolem roku 1500 př. n. l. Je podobný tomu v Paříži, za ním je pak daleko starší tzv. Hadí sloup z různých kovů z Řecka. Čeká nás Modrá mešita, k níž vystavěli šest minaretů, a tak v Mohamedově Mekce museli přidělat sedmý. Šero, zářící lampy, koberce ode zdi ke zdi, masy lidí, hlavně Japonců, fajánsová modrá výzdoba (odtud Modrá mešita), všechny ženy se zahalenými hlavami… Boty máme všichni zuté a nosíme je v igelitovém pytlíčku s sebou.

Impozantní Chrám Boží moudrosti

Hagia Sophia neboli Chrám Boží moudrosti stojí hned za Modrou mešitou a je to jedna z nejkrásnějších sakrálních staveb světa. Původně byzantský chrám, křesťanská svatyně, ze 6. století nad zátokou Zlatý roh má nádhernou kupoli a byla tehdy sídlem patriarchy. Po dobytí Istanbulu Osmany byla přestavěna na mešitu a opatřena minarety, ale po vzniku Turecké republiky byla v roce 1934 sekularizována a slouží jako muzeum.

Nádherná kupole, boční lodě, nepřítomnost sloupů v hlavním prostoru, ale v ostatních částech sto sedm mramorových sloupů, z nichž některé pocházejí z řeckých chrámů v Dresu a Baalbeku, nadchnou návštěvníka hned na první pohled. Obložení stěn šesti druhy barevných mramorů, ornamentální mramorové mozaiky v podlaze, na stěnách a v klenbě pak andělé a světci, množství menších i větších oken to vše je ve druhé největší původní katedrále světa úchvatné.

Nádhera sultánova paláce Topkapi

Pro muslimy je dnes nejdůležitější v Istanbulu asi Modrá mešita. Pro nás bezvěrce jím při prohlídce tohoto nádherného města byl asi palác Topkapi (turecky Topkapi Sarayi). Po čtyři staletí byl oficiální rezidencí osmanských sultánů a centrem vlády. Dnes je to hlavní turistická atrakce největšího tureckého města. Palác je komplexem čtyř hlavních dvorů a řady menších budov. Jeho výstavba začala na popud sultána Mehmeda II., dobyvatele byzantské Konstantinopole, v roce 1459.

Dlouhé fronty turistů z celého světa čekají pokojně na vstupenky, jiní mají přednostní vstup zajištěn předem. Také my. Už vstup do areálu je monumentální. Osobní prohlídka návštěvníků, jejich zavazadel, všichni projdou „rentgenem" jako na letišti, na vše dohlíží stráž se samopaly. Největší cennosti areálu se skrývají v klenotnici. Obsahuje totiž obrovské množství stříbrných a především zlatých předmětů denní potřeby, ale i šperků a jiných drahocenností. „Jedničkou" je dýka klasicky zakřiveného tvaru se zlatou střenkou a třemi smaragdy, z nichž největší je i největším na světě. Šestaosmdesátikarátový diamant indického maháradži koupený matkou Napoleona se dostal k velkovezírovi Alimu Pašovi a od něj do sídla sultánů.

Z dalších cenností zaujmou i dva přepychové trůny. Kromě klenotnice jsou krásné i ostatní budovy, komplex paláců, Bagdádský pavilon, mešity, fontány, diván neboli říšská rada, harém, kuchyně a další. I výhledy na záliv Zlatý roh a průliv Bospor s mnoha loděmi jsou nezapomenutelné.

Do víru nákupů na Egyptském bazaru

Dole pod návrším s historickými památkami se nachází Velký a Egyptský bazar. Nás zaujal více Egyptský, který se nachází v blízkosti přístavu Emunenu a mešity Yemi. Je to velká budova do tvaru písmene „L" z počátku 17. století, kdy byla vlastně součástí komplexu Nové mešity. Název „Egyptský" dostal bazar proto, že byl vystavěn za peníze ze cla za egyptské zboží. V jeho útrobách se obchoduje především s kořením, čaji a sladkostmi všeho druhu. Dnes kromě těchto tradičních komodit se zde dá koupit i med, ořechy, cukrovinky, sušené hovězí obalené v kořeněné pastě (pastirma), kaviár, ale i oblečení, domácí potřeby i exotická afrodiziaka (turecká viagra). Je zde o něco levněji a větší přehled, na Velkém je prý lepší zas jakost prodávaného zboží.

Další unikát, který lze v Istanbulu vidět, je cisterna baziliky (Yerebatan Saray v překladu Potopený palác). Je to obrovská podzemní zásobárna pitné vody, vybudovaná za císařů Konstantina a Justiniána na počátku 6. století n. l. Byla určena pro zásobování paláce Topkapi a ostatních domů vodou v případě obléhání města. Její plocha je 143 x 65 metrů, klenbu nese 336 mramorových sloupů osm metrů vysokých ve dvanácti řadách. Obvodové zdi jsou čtyři metry silné a nádrž pojme až 80 000 metrů krychlových vody.

Zajímavá plavba lodí po Bosporu

Na co jsme se velmi těšili, byla plavba lodí po Bosporu, nejužší úžiny oddělující přímo ve městě Evropu od Asie. Nejdříve jsme zašli mezi množství rybářů na Galatský most s celou řadou rybářských restaurací, který spojuje staré a nové město evropské části Istanbulu. Poté, po koupi obrovských preclíků, jejichž množství nosí procházející prodavači srovnané do veliké výšky na tácu na hlavě, jsme nastoupili na loď. Pluli jsme od břehu zálivu Zlatý roh, podpluli Galatský most, minuli Galatskou věž, Serailový mys s Modrou mešitou, chrámem Hagia Sophia a palácem Topkapi. Na evropském břehu jsme minuli mešitu a palác Dolmabahce, podpluli krásný a slavný první bosporský most jeden ze dvou, který spojuje Evropu s Asií a u druhého mostu sultána Mehmeta se otočili zpět.

Abych nezapomněl dámy si se zájmem prohlížely i dům hlavní hrdinky televizního seriálu o moderní Šeherezádě. Z dalšího TV-hitu je i nejvýznamnější istanbulská mešita, jejímž zakladatelem je slavný sultán Sulejman I. Nádherný, tedy Sulejmanova mešita. Vypíná se nad zátokou Zlatý roh a v jejím areálu je hrobka sultána i jeho milované ruské ženy Roxany a jejich dětí.

Zpracoval Ervín Dostálek