Ocenění připomíná benátskou masku, kterou ale mohou držitelé používat i jako vázu. Jejich podobu před 15 lety navrhl architekt a designér Bořek Šípek a od té doby se nezměnila. Ve lindavské sklárně se vyrábějí od roku 1998. Na huti na nich pracuje celý tým. Samotné vyfouknutí trofeje do dřevěné formy není vůbec jednoduché, a to se na dutou vázu ještě zatepla musí přidat uši.

Ty se lepí stejně jako ouška na džbán či půllitr. Kus skla se vezme kleštěmi, přilepí se na sklo a vytvaruje. „Nejnáročnější je právě lepení oušek. Jedním tahem se dá celá trofej pokazit. Pokud by jedno ucho bylo viditelně výš nebo níž, trofej bude nevyhovující,” řekl k výrobě trofeje sklář Marek Effmert.

O broušení se stará jediný mistr svého řemesla. „Broušení je také náročná část celé výroby. Důležité je, aby sklo bylo perfektně vychlazené,“ říká ředitel sklárny David Ševčík. Kus se musí vybrousit do tvaru benátské masky a ozdobit výrazem tváře. Jen broušení zabere brusiči den práce. Stává se, že v této fázi už skoro finální kus praskne. I proto se každý rok vyrobí trofejí víc, než je potřeba, a to kolem dvaceti pěti, z nichž se vybírá sedmnáct nejlepších.

Slavnostní vyhlášení Cen Thálie se uskuteční 5. října v historické budově Národního divadla v Praze.