K tomu, aby se ony samy do podobných situací nedostaly, by měla sloužit i Soutěž finanční gramotnosti. Jeden z projektů Ministerstva školství.

K čemu slouží banky?

Do 3. ročníku soutěže se zapojilo celkem 43 552 žáků z 670 základních a středních škol.

„Nejvíce jich soutěžilo ve Středočeském kraji, nejvíce škol v Moravskoslezském kraji. Nejlehčí otázkou byla otázka „K čemu slouží banky?“. Zodpovědělo ji správně 94,7 % soutěžících. Naopak nejtěžší otázka byla otázka „Při ztrátě embosované platební karty se provádí: …“ Správně ji zodpovědělo jen 8,54 % soutěžících,“ popsala manažerka projektu Lucie Štolbová.

„Soutěž letos běží třetím rokem, je tedy zatím předčasné vyhodnotit, zda došlo k nějakému posunu finanční gramotnosti žáků, úspěšných soutěžících bylo jen něco málo přes 50 procent,“ doplnil její kolega Svatopluk Jedlička.

Soutěž je celostátní, probíhá ve dvou kategoriích (I. kategorie 2. stupeň ZŠ, II. kategorie SŠ) a čtyřkolově. Školní, okresní a krajská kola probíhají časově nejméně náročnou formou přes internet na www.fgsoutez.cz.

V tuto chvíli se soutěž ze základního kola posunula do krajského kola, postupovat bude do krajského a v květnu se v Praze uskuteční finále. Zahajovat jej bude guvernér České národní banky Miroslav Singer.

Bodovali liberečtí průmyslováci

Právě v předchozích dvou ročnících bodovali studenti Střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické a VOŠ v Liberci. Mezi nimi vynikli zejména studenti oboru Počítačové systémy.

„Studenti si vybírají z několika možností, takže kdo se dobře orientuje na internetu, má výhodu, studenti si správnou odpověď rychle „vygooglí“,“ popsala Alice Černá, která vyučuje na průmyslové škole ekonomiku.

„Problém je, že tento předmět se učí až v posledním ročníku, maturitním ročníku, který je pochopitelně kratší,“ připomněla. Podle ní by bylo přínosem, kdyby se finanční gramotnost mohla aplikovat do učebních osnov.

Po tom ostatně volají i základní školy. Například podle ředitelky ZŠ Liberecká v Jablonci nad Nisou Věry Stehlíkové by proto byly optimální předměty, jakými jsou zejména matematika či občanská výchova. „Já sama začleňuji výuku finanční gramotnosti do svých hodin matematiky. Musela jsem si ale vytvořit vlastní pracovní listy, protože učebnice a další pomůcky jsou spíš pro starší děti. Ovšem já jsem přesvědčena, že by se s tímto pojmem měly seznamovat děti už minimálně od šestých tříd, je to velký problém dneška,“ zdůrazňuje Věra Stehlíková.

Od grošů po platební karty

Své žáky seznamuje se světem financí zábavnou formou. A od Adama.

„Začínáme od samotné historie peněz, od směnného obchodu, učíme se, kdy se groše a zlaté změnily v koruny. Ale vysvětlujeme si i současnost peněz, například jak a k čemu slouží ochranné prvky na bankovkách, to děti hodně zajímá,“ vysvětlila ředitelka jablonecké základní školy.

Odtud je už pak jen krok k tomu, aby své žáky učila praktickému hospodaření. Menší děti si například počítají, kolik stojí takový víkendový nákup pro rodinu a porovnávají třeba s výdaji pro vlastní potřebu.

Starší žáky v deváté třídě už na této škole seznamují například s úskalími životního pojištění nebo se stavebním spořením. Tedy věci, které budou jednou a v poměrně nedaleké době sami řešit. „Učí se zodpovědnosti k penězům,“ shrnula význam podobných projektů ředitelka jablonecké školy.

Nakolik je projekt v této formě významný a zajímavý pro středoškoláky, je otázkou. „Těžko můžeme šestnácti- až devatenáctileté studenty učit, co je to platební karta, když ji většina z nich už sama používá,“ přiznal Jan Technik z liberecké průmyslovky, jeden z učitelů, který soutěž finanční gramotnosti na škole vede. „Pro některé studenty je jistě přínosem,“ dodává středoškolský učitel zároveň.

Studenti se například dozvědí, jak vypočítat úrokovou sazbu, která se jako půl procenta na den tváří slibně, když ale přijde na tvrdé, zjistí, že jinak už toto procento vypadá v přepočtu na měsíční či dokonce roční sazbu.

Předčili i ekonomku

Pedagogové se shodují, že důležité je, aby se děti alespoň seznámily s těmito pojmy. Jak si pak povedou v reálném životě je otázka. Koneckonců o každodenní realitě zadlužených lidí pravidelně informují média. Snad se budoucí generace poučí z chyb rodičů. Zatím to alespoň s některými nevypadá špatně.

„Individuální výsledky nejsou špatné, na soutěžní otázky odpovídalo v postupovém kole 85 až 90 procent studentů. Někteří dokonce měli správné odpovědi vyškrtány za třetinu vymezeného času,“ pochlubil se učitel liberecké průmyslovky. Za největší úspěch svých studentů ovšem považuje, že ač technici, kteří se s ekonomikou seznamují až v samém závěru studia, ve znalostech ekonomických pojmů předčili s nadhledem studenty ekonomických škol.