Domácí násilí: O pomoc žádá v kraji 200 lidí ročně

„Jednou přede mnou zabil psa a řekl, že takhle skončím já. Když jdu nakupovat, mám na to vymezený čas. Musím odevzdat účtenku, aby věděl, jestli jsem nekoupila něco navíc. Nesmím ani čokoládu. Jídlo mi přiděluje. Když se zpozdím, vyslýchá mě i několik hodin, nenechá mě vyspat. Když to někomu řeknu, neuvěří mi. On má známé na všech služebnách ve městě. Řekne, že jsem nemocná hysterka. Raději se zabiju, tohle nemá řešení…"

V důsledku domácího násilí dochází k těžké psychické újmě, poškození zdraví i vraždám. Týrané osoby často mají stejné symptomy jako lidé, kteří přežili koncentrační tábory nebo přírodní katastrofy. V regionu jim pomáhá Intervenční centrum Liberec. Ročně se na něj obrátí zhruba 200 obětí domácího násilí. Řada z nich přitom nepřichází jen s modřinami.

„U většiny ohrožených osob se vyskytuje více forem domácího násilí. Z těch základních to je určitě násilí psychické a fyzické, které je nezřídka provázené sexuálním násilím, ale i ekonomickým," popisuje Ivo Brát, vedoucí Intervenčního centra Liberec. V kraji má tři detašovaná pracoviště, a to ve Frýdlantu, Jilemnici a České Lípě.

Promluvte okamžitě

Domácí násilí je nutné začít řešit okamžitě, jinak se k tomu oběť nemusí odhodlat vůbec. Nejsou totiž výjimkou lidé, kteří si nechali ubližovat třicet, čtyřicet let. Přitom v 80 procentech rodin, kde se odehrává domácí násilí, žijí děti. Ve třech pětinách těchto rodin se tak děje přímo před jejich zraky.

„Oběti mají obrovský strach z násilné osoby, některé skutečné příběhy si nezadají s hororem. Často jsou na agresorovi závislé, nemalou roli hrají děti a nechuť jít do střetu s násilníkem a riskovat, že o děti přijdou," uvádí Ivo Brát některé z důvodů, proč lidé s ohlášením násilí váhají.

Nechte si pomoci

Intervenční centrum pomáhá obětem v Libereckém kraji už od roku 2007. „Lidé nás mohou kontaktovat na telefonu 482 311 632. Klientům poskytujeme krizovou intervenci, poradenství, zpracováváme bezpečnostní plán, pomáháme se sepisováním žádosti o rozvod nebo vyklizení bytu a zprostředkováváme také kontakty s jinými odbornými pracovišti a službami," vyjmenovává Ivo Brát.

„Pokud je osoba imobilní a nemůže nás navštívit osobně, jedeme přímo za ní. Vyjíždíme i k maminkám s novorozeňaty nebo více dětmi, ale také ke zraněným obětem včetně návštěvy v nemocnici," dodává.

V případě napadení by lidé měli okamžitě volat policii, která může násilnou osobu vykázat z obydlí. Loni tak policisté v kraji učinili u stovky lidí, letos zatím u 48.

Rozhodnutí o vykázání policie předává intervenčnímu centru, které nejpozději do 48 hodin oběť zkontaktuje. Ta pak může podat návrh na předběžné opatření, kterým na jeden měsíc a při prodloužení až na půl roku zakáže společné soužití i nebezpečné kontakty s agresorem, ať už je to manžel, družka, dítě či vnuk.

Obětí domácího násilí je každá šestá žena

Severní Čechy - Obětí domácího násilí se v Česku podle průzkumu společnosti SocioFactor stala každá šestá žena a každý dvaadvacátý muž. Ve více než polovině zjištěných případů šlo o kombinaci fyzického a psychického násilí. Nejčastěji domácí násilí trvalo více než tři roky.

Počet lidí, kteří mají nějakou zkušenost s domácím násilím, se zvýšil na 44 procent. Je to téměř polovina žen a čtvrtina mužů. Podle Daniela Topinky ze SocioFactoru to ovšem nemusí znamenat nárůst domácího násilí, ale větší všímavost a citlivost lidí.

Nepřímou zkušenost s domácím násilím má 27 procent lidí, kteří byli buď jeho svědky, nebo měli informaci z doslechu. Přímou zkušenost přiznalo 13 procent respondentů z řad obětí či násilníků.

Přes 90 procent respondentů souhlasí s tím, že domácí násilí si žádá zásah okolí, sousedů či příbuzných. Víc než 80 procent chce řešení od státu. Čtyři pětiny ovšem uznávají, že pro okolí je těžké rozpoznat, kdy se jedná o domácí násilí a kdy o méně závažné potyčky. Takzvanou italskou domácnost veřejnost akceptuje, upozornil Topinka.

Průzkum si zadala Asociace pracovníků intervenčních center (APIC) v rámci kampaně Mlčení bolí, kterou podporuje řada známých osobností. Data poslouží k přípravě výukových materiálů pro experty a k vydání populárně naučné knihy o domácím násilí.