Víte, kolik stojí krev? „Nedá se vyčíslit penězi,“ zazní nejčastější odpověď. Ale z pohledu zdravotních pojišťoven jde o zcela konkrétní částky. „Za transfuzní jednotku plné krve hradí naše pojišťovna za pacienta zhruba 1400 korun,“ uvedl Oldřich Tichý, mluvčí VZP. Jenže plná krev se přímo pro pacienta ve standardním případě nepoužívá. Aplikují se krevní složky.

Zcela nejdražší krevní přípravky jsou ty, jejichž získání je nejsložitější. Trombocyty z aferézy neboli krevní destičky. Mají nezastupitelnou úlohu při zástavě krvácení. Tady už jedna transfúzní jednotka v pohledu úhrady zdravotní pojišťovnou za tři decilitry přesahuje 15 tisíc korun.

Co je přivedlo k odběru krve?

Nic z toho se ale nedá synteticky vyrobit. Dá se získat jedině od zdravých lidí, kteří se rozhodli být dárci. Proč lidé chodí bezplatně dávat krev? Odpovědi se příliš neliší. „Začalo to jako splátka dluhu… za rodinu, kamarády,“ uvedla například Kateřina Havlová z Jablonce.

„O darování jsem se rozhodla už asi v patnácti letech, tedy mnohem dříve, než jsem darovat mohla. Myslím, že darovat krev je velice snadný způsob, jak pomoci ostatním. Nikdy nevíme, kdy to sami nebo blízcí budeme potřebovat. Navíc jsem měla dobrý příklad v rodině,“ říká Denisa Albaniová, redaktorka Jabloneckého deníku.

A její bývalý kolega je na to hodně podobně. „Jsem asi divnej, ale já daruju, protože můžu. Už nekouřím, alkoholu moc neholduju, snažím se pořád sportovat, takže proč nedarovat. Ještě bych rád do registru kostní dřeně,“ vysvětluje Jan Žíla.

Ani v českolipské redakci Deníku není nouze o dobrovolné dárce. „Poprvé jsem daroval na vojně v Karviné, tam se neodmlouvalo. Ostatně, byla to příležitost dostat se na chviličku za dráty… A později jsem se rozhodl, asi jako mnoho dalších, být prospěšný i ostatním,“ říká editor Petr Pokorný.

Nečekej, až bude potřeba. Daruj teď

Motto letošního Světového dne zní Nečekej až na katastrofu – Daruj krev – Daruj teď – Daruj často. „Světový den má připomenout ty, kteří se dobrovolně a nezištně rozhodli darovat část sebe sama pro záchranu druhého člověka,“ upozornil prezident Českého červeného kříže Marek Jukl. Právě tato organizace má péči o bezpříspěvkové dárce a jejich získávání jako jeden ze svých pilířů.

„Právě dárcovství krve oproštěné od finanční motivace je nejlepší zárukou bezpečnosti příjemce,“ dodal k dnešnímu tématu prezident ČČK Jukl.

V současnosti je v nemocničních transfúzních zařízeních v České republice evidováno kolem 260 tisíc dárců krve a jejích složek, k doporučenému počtu však stále „chybí“ asi 150 tisíc dárců. V praxi to znamená, že transfúzních přípravků pro nemocné sice není nedostatek, při jejich zajišťování však mohou někdy nastávat obtížné situace.

„Desátým rokem v České republice působí plazmaferetická centra zaměřená na vývoz krevní plazmy, která svým klientům poskytují finanční příspěvek. Krom toho, že tím může vzniknout dojem, že nechat si za odběr „zaplatit“ je vlastně normální, tak od počátku jejich činnosti dochází také k poklesu ročního množství nových dárců krve v nemocničních transfúzních zařízeních, tedy dárců krve pro pacienty v ČR.“ upozorňuje Marek Jukl, prezident Českého červeného kříže.

Zdroj: Youtube