Na realizaci opatření obsažených v Koncepci bylo v hodnoceném období 2017–2021 průměrně každoročně vynaloženo 13,2 miliardy korun ze strany Ministerstva zemědělství (MZe) a 2,7 miliardy korun z Ministerstva životního prostředí.

„V oblasti vodního hospodářství bylo prioritou zabezpečit dostatek pitné vody a její distribuci, bylo vybudováno 686 kilometrů vodovodních sítí, 34 úpraven pitné vody a zafinancováno 63 projektů propojení vodárenských soustav, což umožnilo nově napojit 104 tisíc obyvatel. Vodní poměry v krajině posílilo 2 300 malých nádrží a rybníků a akumulační prostor rybníků zvýšilo odbahnění o 1,3 milionu metrů krychlových. Mezi dokončené úkoly patří například novela vodního zákona, která vytvořila rámec pro činnost veřejné správy pro období nedostatku vody, nebo byly vytvořeny plány pro zvládání sucha na úrovni krajů. Pro potřeby zemědělství a ochrany půdy vznikla řada digitálních aplikací včetně erozní kalkulačky, erozních událostí, bonity půd a kvality zemědělské půdy.

Tyto údaje náš resort využil při změnách vyhlášek a podmínek vyplácení zemědělských dotací zejména s cílem omezit erozi a zvýšit podíl organické hmoty v půdě,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula. Na přípravu výstavby víceúčelových vodních nádrží (Vlachovice, Kryry, Senomaty a Šanov) bylo alokováno 663 milionů korun a na rekonstrukce přivaděčů v objemu 78 milionů korun. Úspěšná byla demonstrace metod umělé infiltrace pro posílení zdrojů podzemních vod v podobě dvou funkčních projektů v Meziboří a meandr Jordán na Orlici.

Vodojem v Teplicích.
Do vodohospodářských staveb na severu Čech půjdou dvě miliardy

Opatření jsou dlouhodobá „Další splněné cíle se týkají například rekonstrukce a doplnění státních sítí pro monitoring stavu povrchových a podzemních vod (provozované Českým hydrometeorologickým ústavem) nebo zprovoznění systému HAMR pro hodnocení meteorologického, hydrologického a agronomického sucha. Ten prezentuje informace předpovědní služby pro sucho a funguje jako nástroj pro rozhodování orgánů pro zvládání sucha a vodoprávních úřadů,“ uvedl ministr životního prostředí Marian Jurečka.

Dotační programy jsou připraveny

Podle vrchního ředitele Sekce vodního hospodářství MZe Aleše Kendíka jsou prakticky všechna opatření obsažená v koncepci dlouhodobá a je nezbytné v jejich naplňování pokračovat s ohledem na vývoj změny klimatu podle existujících scénářů.

„Zabezpečení udržitelných, předvídatelných zdrojů pitné vody, realizace připravovaných nádrží, zajištění dostatku vody pro závlahy, stejně jako posílení vody v krajině jsou zásadní opatření k omezení dopadu sucha a nedostatku vody na kvalitu života obyvatel a pro prosperitu našeho hospodářství. Ministerstvo zemědělství má osvědčené dotační programy připraveny, a pokud budou finančně zajištěny, významně v Česku posílí ochrana před následky sucha,“ řekl Aleš Kendík.

„Vyřešit musíme také příliš zdlouhavé realizace komplexních pozemkových úprav nebo postup v případě komplikovaných vlastnických poměrů, které brzdí změny v případě vodních toků, nádrží i melioračních odvodňovacích zařízení. Další úkoly do budoucna se týkají řešení starých meliorací, budování zdrojů vody pro zvládání přírodních požárů nebo využívání územního plánování tak, aby skutečně pomáhalo hospodaření s vodou v krajině i v obcích. Pracovat musíme také na podrobnějším sledování kvality vody, moderním čištění odpadních vod, lepším využívání plánů pro zvládání sucha a samozřejmě musíme pokračovat s opatřeními v krajině včetně protierozních, rozšiřování ekologického a precizního zemědělství, stejně jako rozšiřovat recyklaci a úspory vody v průmyslu, energetice, zemědělství i službách,“ uvedl Petr Hladík, náměstek ministra životního prostředí.

Mezirezortní komise VODA-SUCHO vznikla dohodou ministrů zemědělství a životního prostředí v roce 2014 jako reakce na první rok výrazného suchého období.