Arnošt Vele.Arnošt Vele.Zdroj: se souhlasem Arnošta VelehoČtyřiasedmdesátiletý jablonecký rodák nastoupil k policii hned po vojenské prezenční službě v roce 1967. Tři roky působil na obvodním oddělení v Rychnově a na vlastní kůži prožil i srpnové události v roce 1968 v Praze. „Poté jsem přešel na okresní ředitelství Sboru národní bezpečnosti v Jablonci nad Nisou a působil jako řidič referent pro jednotlivé útvary. O dva roky později jsem přijal nabídku nastoupit na operační středisko a na této pozici jsem vydržel až do odchodu do důchodu ze zdravotních důvodů,“ vylíčil Vele, který ukončil svou policejní kariéru v 57 letech.

Právě přes operační středisko mířila veškerá trestná činnost. Pomocné řídicí pracoviště v nepřetržitém provozu zabezpečovalo plnění bezodkladných policejních úkolů v mimořádných situacích. „Zajišťovali jsme veškerý servis. Vysloužil jsem si během toho několik mozkových mrtvic,“ přiblížil stinnou stránku své práce Vele.

V 70. letech došlo k případu, který měl svou dohru o dvacet let později, a to právě v „devadesátkách“. Vše začalo v roce 1971 vraždou Margity Bílé, která byla o rok později objasněna a jako pachatel byl odsouzen k osmnácti letům vězení Tomáš Buček z Jablonce nad Nisou. „Vyučil se zedníkem, pak dokončil stavební průmyslovku a byl zdatným radioamatérem,“ popsal pachatele bývalý operační důstojník.

Ilustrační foto
Mordparta z Prahy by se zapotila. Devadesátky byly drsné i na severu

Po svém propuštění si Buček vybudoval ve sklepě domu, kde bydlel, nahrávací studio. Snímalo zvuk a obraz z několika stran a jednoho dne si sem pozval tři prostitutky. „Uvěznil je a fyzicky je týral za účelem svého sexuálního uspokojení. Vše si nahrával a netajil se tím, že je časem zabije. Čím větší působil někomu bolest, tím větší zažíval sexuální vzrušení. Byla to jeho úchylka,“ zavzpomínal Vele. Jedné z obětí se podařilo po třech dnech osvobodit a spolu s dalšími dvěma Bučka zabily. „Následně to ženy oznámily, jejich jednání bylo posouzeno jako nutná sebeobrana, u Bučka jako pokus o vraždu,“ dodal.

Jak sám přiznal, „devadesátky“ byly opravdu divoké. Proměnila se skladba kriminality, řešilo se více případů a přibylo hlavně vražd. V Radvánovicích na Semilsku jednoho dne našli mrtvého člověka, který měl na rukách kusy přivázaných drátů. To svědčilo o mučení oběti. „Nakonec jsme shodou náhod zjistili, že ho zabil vězeň odsouzený za jinou trestnou činnost kvůli tomu, že dotyčný udal jeho rodiče v padesátých letech. Svěřil se s tím svému spoluvězni,“ vylíčil bývalý operační důstojník.

V Jenišovicích na Jablonecku si zase muž zval k sobě lidi pod záminkou koupě elektroniky a pak je zastřelil. Některá těla se nenašla. Podle Veleho existovala reálná šance, že je odhazoval do hlubokých sond a zasypával je. Tehdy totiž probíhala stavba rychlostní silnice přes kopec „Paceřák“. „V Tanvaldu si starší pán zval pravidelně sexuální pracovnice. Řidič, co je tam vozil, usoudil, že musí mít hodně peněz a zavraždil ho. Nakonec zjistil, že toho moc neměl,“ přiblížil další případ.

Místo, kde byla v roce 1997 naposledy spatřena Ivana Košková
Zmizení Ivany Koškové pro mě zůstává stále záhadou, říká Petr Hátle

V 90. letech docházelo také k zmizením. Zatímco některé pohřešované se podařilo nalézt, jiní se stali policejním pomníčkem. Tento osud postihl čtrnáctiletou Ivanu Koškovou, která záhadně zmizela 13. července 1997 během cesty na kole z Příšovic za tetou do Svijanského Újezdu, kam už nikdy nedorazila. Pohřešuje se přes dvacet let. Po ztracené dívce pátraly stovky policistů, organizovaly se rozsáhlé pátrací akce, pátralo se na zemi, ve vodě i ze vzduchu pomocí vrtulníku s termovizí. Vznikl kvůli tomu i i speciální pátrací tým, vyslechly se stovky lidí. Pátralo se v České republice i v Německu, kriminalisté totiž nevyloučili ani verzi, že je dívka někde v cizině. „Některé unesené dívky končily v nevěstincích,“ podotkl Vele. Právě sexuální turistika se stala dalším typickým znakem pro 90. léta.

Bývalý policista se podle svých slov neobával pomsty zločinců či podsvětí. Nevnímal to tak a snažil se dělat svou práci. Přesto se jednou stal svědkem vyřizování účtů. Shodou okolností seděl v restauraci v boxu vedle muže, o kterém se vědělo, že „jede“ v krádežích aut a podobných věcech. „Zazvonil mu telefon, šel ven a když se vrátil, tak pronesl, že to je v prdeli a víc nic. Za týden otevřel garáž v Liberci, vybouchlo to a bylo po něm,“ popsal vyřizování účtů mezi kriminálními živly kapitán.

Jako policista do morku kostí si nenechal ujít ani nový seriál Devadesátky, který každou neděli vysílá ČT 1. Podle něj je dobře udělaný a odráží tehdejší dobu. „Víte, ono se v tu dobu toho odehrálo opravdu hodně. Snažili jsme se tu práci dělat nejlépe, jak to šlo. K vraždám přibyly i případy vydírání, prostě takový divoký sever,“ uzavřel vyprávění Arnošt Vele.