Jaké dojmy ve vás 9. ročník Veletrhu zanechal a co jste si z něj odnesla pro svou práci v knihovně?
Poznatek, že děti mají stále o knížky zájem, že se o knížky zajímají a že si je i kupují. Že produkce českých nakladatelů a vydavatelů publikací pro děti a mládež si stále drží vysokou úroveň, obsahovou i grafickou - knihy obstojí v evropské konkurenci. Dále to, že děti je třeba i v knihovně neustále oslovovat, pokud chceme, aby se knihám věnovaly, aby skutečně četly a textu i rozuměly.

Všeobecně se v posledních letech razí názor, že děti příliš nečtou. Souhlasíte s tím? A domníváte se, že pokud takový stav skutečně platí, pak může být zapříčiněn i tím, že knihám chybí spíše veřejnoprávní podpora, například v médiích a lepší propagace, která povšechně u knih nejčastěji funguje jako reklama na zboží či pro konkrétní jméno autora, a více pracuje s formou, než aby cílila nebo vyzdvihla obsah?
V poslední době se situace ve veřejnoprávních médiích zlepšuje, reklama na kampaně pro podporu čtenářství je vysílána častěji, o ceně Magnesia Litera se už také dozvíte nejen v knihovnách. Nemohu souhlasit s tím, že děti nečtou, to se tvrdí pořád už roky - počet našich dětských čtenářů se drží již několik let zhruba na stejné úrovni, dokonce stoupá, nyní máme knihovně cca 3.500 registrovaných dětí, tj. 14% všech čtenářů. Jistě, v rodinách i ve školách je co zlepšovat, nedávno zveřejněné výsledky testů PISA ukázaly, že naši školáci jsou na tom špatně, zvláště pokud jde o porozumění textu.

Jak na vás zapůsobil výběr hostů veletrhu a kterého jste si nemohla nechat utéci?
Nenechala jsem si utéci Ivonu Březinovou, se kterou knihovna spolupracuje na projektu Lidové zvyky v Euroregionu Nisa, na veletrhu představila novou knihu Kluk a pes. V programu mě pak zaujala knížka Kiko a tajemství papírového motýla od Markéty Pilátové, je nominovaná na cenu Magnesia Litera. Téma příběhu japonské holčičky a zároveň výtvarné pojetí knihy se skládankami origami je zajímavé. Hostů je mnoho a výběr je pestrý, opravdu pro každého.

Objevila jste na stáncích vystavovatelů titul, který vás zaujal více než ostatní, a pokud ano, tak proč?
Zastavila jsem se u stánku nakladatelství Trnka, zabývá se vydáním knih s ilustracemi Jiřího Trnky - vždy jsem měla ráda Hrubínův Špalíček s Trnkovými ilustracemi, ale ten jsem tam v původní podobě nenašla.

Je důraz na dětské čtení jediným, jež v poslání veletrhu spatřujete, a nebo byste zmínila ještě některé jeho další konkrétní klady, které přesahují rámec našeho obvyklého setkání s knihou?
Podle mě je také důležité, že se všeobecně ve městě ví, že probíhá velká akce určená dětem. Navíc spojená s knihami. Doprovodné akce jako konference v knihovně nebo vyhlášení nominací Zlaté stuhy či křest zvukové knihy Děti čtou nevidomým dětem, na liberecké radnici to podporují. Těch doprovodných akcí odehrávajících se přímo ve městě by mohlo být i víc, přispívají k tomu, že se o Veletrhu dozví více lidí. A mohly by veletrhu i jiným libereckým akcím určeným dětem přinést v budoucnu větší finanční podporu ze strany ministerstev, Libereckého kraje i magistrátu.