Jindřich Štreit má za sebou více než osm set výstav a jeho působení v roli fotografa, pedagoga a organizátora kulturního života je již téměř legendární. Vystavoval téměř po celém světě a jeho práce je zastoupena ve sbírkách doma i v zahraničí. Nebrání se experimentům a novým cestám, které mohou nabídnout nové pohledy na jeho známé fotografie a na vizuální umění vůbec. Své fotografie dává k dispozici různým umělcům, aby se jimi nechali inspirovat a dále s nimi pracovali.
Jaký je Váš vztah k Pavlu Formanovi a proč jste na tomto projektu začali spolupracovat?
Pavla Formana mám rád a vážím si ho. Znám jej od jeho gymnaziálních let, kdy mi ukazoval své práce. Během jeho studií jsme byli v občasném kontaktu, ale po návratu z Berlína jsem mu připravil výstavu v bruntálské galerii. V současné době se naše výtvarné aktivity hodně propojily.
Co se podle Vás skrývá za názvem výstavy Identita reality?
Jde o výstavu, která propojuje fotografické medium s malířským, realita fotografie obohacená o malířskou imaginaci.
Výstava nabourává tradiční pohled na médium fotografie a malby. Jaký to podle Vás má význam? Kde dnes vlastně leží hranice jednotlivých médií?
Neexistují hranice, hranice se posouvají a stírají. Vše souvisí se vším, vše se propojuje, ovlivňuje.
Co pro Vás osobně liberecká výstava znamená?
Liberecká výstava je v mnoha směrech premiérová. Poprvé byly fotografie použity v grafikách a kresbách, některé z nich jsou i součástí výstavy. Jsme zvědavi, jaký bude ohlas veřejnosti. Jde o pokus, experiment, který může obohatit o jiné roviny, pohledy, myšlenky, pocity. Jde také o hledání nových forem, jak nově vyjádřit emoce.
Máte za sebou více než osm set výstav po celém světě. Velkou část svého profesního života, včetně současné pozice profesora na ITF v Opavě, trávíte mezi mladými lidmi v roli pedagoga. Co to pro Vás znamená? Dokáží Vás mladí fotografové, autoři inspirovat?
Bez kontaktu s mladou generací není možné si vytvořit současný reálný pohled na společnost. Myslím si, že inspirace je oboustranná.
Co je nejpodstatnější vlastností autora, tvůrce, umělce? Které vlastnosti si vy sám nejvíce ceníte?
Angažovanost ve smyslu aktivního vnímání souvislostí.
Současný svět umění klade na autory mnohem vyšší nároky než je pouhá práce na vlastních projektech. Umělci si musí osvojit i schopnosti, které jsou spíše manažerské. Co si o tomto stavu myslíte, je to přínos, mělo by to být za ideálního stavu jinak?
Jsou umělci, kteří si najímají manažera, jsou umělci, kteří si to nemohou dovolit nebo zase ti, kteří ho nechtějí a nejraději si vše organizují sami. Je to naprosto individuální.
Jak Vy sám své projekty organizujete? Na čem v současné době pracujete?
Já jsem typ, který si vše organizuje sám. V současné době dokončuji dvouletý projekt Lidé Vítkovska.
Existuje pro Vás dnes ještě nějaké téma, projekt, který by jste označil na svůj sen?
Ne že bych nesnil, ale raději čekám, co život přinese.
Lze dnes vytvořit ještě vůbec něco originálního? V čem se pro Vás skrývá nejvyšší kvalita autorského díla?
Každé autorské dílo je originál. Hodnoty prověří čas.
