Českými kiny prostupuje herecká ikona 30. let Lída Baarová. Za zhlédnutí stojí oba snímky – dokument Heleny Třeštíkové Zkáza krásou 
i kritikou ztrhaný hraný film Filipa Renče. Divák je může vzájemně srovnat, dohromady utvářejí zajímavý celek. Zvídavějším pak doplní celkový obrázek knihy: Škvoreckého Útěky a autobiografická Života sladké hořkosti.

| Video: Youtube

Zkáza krásou

Celovečerní dokument vznikl ze záběrů z roku 1995, tedy 
5 let před smrtí kontroverzní filmové hvězdy. Dokument probíhá formou rozhovoru s dobovými prostřihy z několika evropských filmových archivů i ukázek slavných rolí Lídy Baarové. Ze stejného natáčení vznikl také půlhodinový televizní dokument Sladké hořkosti Lídy Baarové.

LÍDA BAAROVÁ ve dvou snímcích

Dokument Zkáza krásou
Režie: Helena Třeštíková, Jakub Hejna
Scénář: Helena Třeštíková, Jakub Hejna
Hrají: Lída Baarová (a.z.), Zorka Janů (a.z.), Josef Goebbels (a.z.), Vladimír Borský (a.z.), František Čáp (a.z.), Václav Krška (a.z.), Adolf Hitler (a.z.), Gustav Fröhlich (a.z.)

Hraný film Lída BaarováRežie: Filip Renč
Scénář: Ivan Hubač
Hrají: Táňa Pauhofová, Karl Markovics, Gedeon Burkhard, Simona Stašová, Martin Huba, Lenka Vlasáková, Pavel Kříž, Anna Fialová, Jiří Mádl, Zdenka Procházková, Michal Dlouhý 
a další

 

Divák vidí starou ženu na sklonku života, která už téměř rezignovala na svůj život. Kouří jednu za druhou, vypadá to, že víc než na nikotinu je závislá na držení cigarety. Od prvních minut rozhovoru je jasné, že herečka není střízlivá. A její projev a rozpoložení závisí na míře alkoholu. Dost často je jí i špatně rozumět.

V jednom ze záběrů se napije přímo z láhve velké Becherovky, kterou ji tvůrčí tým na její přání přivezl, což působí až dehonestujícím dojmem. Režisérka ostatní scény s alkoholem vystřihla, ovšem tuto jedinou nechala, protože v ní lituje, že nikdy nedomýšlela své činy.

Dokument mnohem více než hraný film ukazuje společenské a politické události od 30. do 50. let, které herečku formovaly a měnily její hvězdný obraz.

Milostné drama?!

Hraný snímek Filipa Renče je dostupnější pro nenáročného diváka. Nezaměřuje se tolik na historické události, ale vypráví pouze příběh kontroverzní hvězdy tak, jak je všeobecně znám, přesto nabízí mnoho silných scén i povedených hereckých výkonů.

Celý film začíná velmi pompézně. Vykreslení pohádkové doby 30. let s dobovou swingovou muzikou, nádhernými kostýmy a nablýskanými bary.

Originálně působí využití prvního barevného dokumentu o Berlínu, do kterého je napasovaný naivní příjezd za první německou rolí. Následují ho pak svižně a vtipně „odsípající" konkurzy, doučování němčiny i zpěv.

Emočně silná a možná málo využitá – mohla dostat větší prostor, je scéna, kdy zlomená hvězda po milostné i herecké prohře opouští pět minut po dvanácté Německo. Křišťálovou noc, za kterou vlastně neúmyslně stojí, sleduje z okýnka projíždějícího vozu. Židovský pogrom je znázorněn velmi sugestivně a číší z něj čirá hrůza.

Vlídnost a nadhled

Jedna z aktuálně nejoblíbenějších a nejobsazovanějších hereček Táňa Pauhofová dodává Baarové určitou vlídnost a nadhled. Z dokumentu Zkáza krásou má totiž divák pocit, že herečka moc svých činů nelituje. Mnohem více ji mrzí, že nepřijala hollywoodskou nabídku, než tragédie v rodině – infarkt matky u výslechu, sebevražda sestry a amputace nohy otce.

Stejně dnes nikdo nemá právo herečku soudit, protože na sklonku života rezignuje každý a působí otupěle. Dnes už se prostě nedovíme, jestli se před lety kála.

Ve filmu ovšem Pauhofová hraje Baarovou tak, že by ji člověk leccos odpustil a z některých scén má i pocit, že byla lidská. Například moment, kdy se přimluví za kolegyni herečku, a navíc od svého politického milence sežene prostředky na natáčení.

| Video: Youtube

Výborný herecký výkon předvedla také představitelka stařenky Lídy Baarové – Zdenka Procházková. Bohužel celkový dojem lehce kazí "zvídavá studentka, která je bohužel nechtěnou parodií na Helenu Třeštíkovou.

Nevšední je obsazení tří zásadních Němců Fröhlicha, Goebbelse a Hitlera. Zatímco první dva hrají němečtí herci a bohužel občas s nesedícím dabingem, führera ztvárnil Pavel Kříž, kterému bohužel chybí určité „charisma" (ve špatném slova smyslu). Přesto je scéna z ateliéru, kde zahlédne prvně Baarovou, velmi povedená a emočně i výrazově zvládnutá. Méně uvěřitelná je pak jiná, kde Hitler řve na ministra propagandy, že se kvůli říši a vyššímu poslání musí vzdát osobního života.

Zvláštní postavou je matka, kterou hraje Simona Stašová. Ta působí vyloženě komicky 
a divák se dost často neudrží 
a uchechtne se, což možná není na škodu.

Kritika snímek ztrhala, možná i kvůli politickým konexím režiséra, velkým nákladům i dotacím z fondů, ovšem o propadák rozhodně nejde. Má mnoho pozitiv a diváka až do poslední chvíle strhává, napíná i překvapuje. Téma Lídy Baarové je tak nosné a fascinující, že film nakonec zachraňuje.