Markéta Sýkorová hraje pohádkovou anekdotu o lenosti a nesplnitelných slibech spolu s loutkami na úsporném stolovém jevišťátku ve Studiu divadla od 17.00 hodin. Napsala ji pro nejmenší diváky podle proslulých klasiků – bratří Grimmů. Žily byly v jednom domku jedna máma se svojí dcerou. Vlastně ony moc ani nežily, protože dívka byla tak neuvěřitelně líná, že ji máma neustále proháněla s koštětem nad hlavou kolem stavení, aby ji už konečně k nějaké práci přiměla. A právě v tu chvíli jela kolem náhodou královna z nedalekého zámku.

Aby máma zamluvila, proč své dítě bije, řekla jí, že dcera je tak moc pracovitá, až ji musí takto od práce odhánět. Pořád by prý předla a předla. „K matčině smůle tato výmluva královnu natolik zaujme, že si dívku hned odvede na zámek. Zásoby královského lnu jsou totiž vskutku královské a navíc, co kdyby se z té sympatické pracovité dívenky vyklubala vhodná nevěsta pro prince?“ povyprávěla o pohádce Magdalena Záhorová z obchodního oddělení Naivního divadla.

Druhou premiéru, Prodaný smích, představí herci Naivního tentýž den od 18.00 hodin v hlavním sále. Představení je určené pro o něco starší děti, žáky prvního stupně základních škol. Pohádka vypráví o malém chlapci Timu Tolarovi, který se často a rád směje svým krásným zvonivým smíchem. Objeví se ale tajemný cizinec, který mu nabídne schopnost vyhrát každou sázku výměnou právě za jeho dětský smích.

Tim neodolá lákavé nabídce a svého smíchu se vzdá. Od té chvíle vyhrává i ty nejbláznivější sázky, které uzavře. Jenže záhy pochopí, že jeho vlastní smích byl nad veškeré vyhrané zlato. Vydá se proto do světa hledat onoho ďábelského cizince, aby od něj získal zpátky svůj smích.

„Na pozadí Timova detektivního putování po světě se skrývá silné a velmi aktuální téma peněz, které by nikdy neměly v lidském životě znamenat úplně všechno. Zárukou, že téma bude na jevišti zpracováno s imaginací a citem, je jméno režiséra Martina Tichého, který v Naivním divadle před nedávnem režíroval vysoce ceněnou Pohádku o Raškovi, vyhlášenou nejlepší českou loutkovou inscenací sezony 2008-2009,“ podtrhla Magdalena Záhorová.

Inscenaci hrají herci převážně činoherním způsobem, ale s použitím různých projekcí, přímých přenosů, animovaných dotáček či třeba prvků laterny magiky.