To nejlepší z tří stovek obrazů, které loni v únoru vystavil pražský Obecní dům, nabízí výstava výtvarníka Pavla Brázdy v Galerii Prostor 228 v Liberci.
Obrazy zde vystavené jsou zhruba rok staré. Zobrazují různá témata. „Stejně jako je mnohotvárný život, je mnohotvárná i má tvorba," vysvětluje Pavel Brázda. Přesto jedno téma převažuje. Jsou to ženy. „Jsou pochopitelně tak významnou součástí života, že se jim věnuji rád. Přistupuji k nim s úctou, někdy možná kriticky," pousmál se malíř.
|
Pavel Brázda: TIŠTĚNÉ OBRAZY výstava Kdy: do 28. února Kde: Galerie Prostor 228, Liberec Studničná ulice 227 (vchod z Perlové ulice) nedaleko budovy soudu |
Samy dámy se někdy pobuřují, že je zobrazuje poněkud frivolně. „Vždy jim odpovídám, že nezobrazuji pouze ženy ze skutečného světa, ale i ve smyslu archetypu ženy v duchu jungovské psychologie," brání se Brázda.
Umělec je vnukem sestry bratří Čapků Heleny Čapkové a politika a právníka Františka Koželuha.
Krakatit a RUR
„Dokud bratři Čapkové žili, byl jsem malé dítě, takže jsme se stýkali spíše povrchně, ale žil jsem v Brně s babičkou Helenou Čapkovou, která je jejich sestra. Mám hodně oblíbených knih od obou, ale kdybych měl jmenovat, tak asi RUR a Krakatit. Svou tematikou předjímaly skutečné události a směřování současné civilizace," řekl Pavel Brázda.
close
zoom_in
Výtvarník měl velice pohnutý osud. Nedokončil studia dějin umění, malířství na VŠUP a AVU v Praze, odkud byl vyloučen z politických důvodů. Zvolil si individuální, originální a v mnoha ohledech průkopnickou cestu.
V roce 1944 založil spolu s Jaroslavem Dreslerem nový umělecký směr hominismus, umění o lidech a pro lidi.
„Tato tvorba je adresována lidem moderní společnosti, často vyostřená v sociálních a politických postojích, překypujících nápaditostí až divokostí. Jeho díla byla často předzvěstí trendů ve světovém umění, např. pop-artu nebo magického realismu," popsal majitel galerie Petr Jerman.
V současné době se Pavel Brázda věnuje speciální technice úpravy obrazů pomocí počítače. Své nápady kreslí, naskenuje a dál dotváří barvy pomocí techniky, konečný výsledek tiskne na plátno. Věnuje se tématům novým, ale počátek těchto obrazových cyklů se datuje ještě do minulého století.
Pavel Brázda nemohl až do roku 1989 oficiálně vystavovat, ale již v roce 1992 získal cenu Revolver Revue, dále cenu Osobnost roku a v roce 2006 se prosadil mezi nejžádanější české umělce retrospektivní výstavou pořádanou Národní galerií.
