U příležitosti Vaší výstavy obrazů ve vestibulu libereckého hejtmanství. Ženě z Českého Dubu, tak blízké entusiasmu Karolíny Světlé. Ženě umělkyni, která mi připadá renesanční, důstojná, stát vedle velkých umělců humanistů s výstavou ,,Dialog duše a rozumu". Škoda, že zde nejsou zastoupeny sochařské práce z Vaší rozsáhlé tvorby.
Soustřeďme se na vystavené obrazy, kouzelný náhled do komnat, budoárů a pokojů civilizace našeho věku, na pozoruhodný stav duše, vyváženost a přesvědčivost zpracovaného tématu. Vaše dílo zastoupené na výstavě je dokonalým mezníkem, vzorem prací umělce snažícího se o uměleckou profesionalitu. Váš už proslulý lyrický symbolismus provokuje a je výzvou. Poznáváš-li, ztotožníš se. Na jedné straně složitost naší existence, na druhé straně obraz života, plný složitosti bytí s jeho stíny.
Názvy jednotlivých obrazů nenechávají nikoho na pochybách, jak moc vážně přistupuje malířka Helena Cejnarová k danému tématu, ke světu kolem nás, a jak se s ním umí popasovat, přijmout onu výzvu. Leitmotivem je zrcadlo nastavené člověku, lesu, rostlinám, hvězdám, vodě, oknům, které nás vedou od světa úzkosti k vítězství. Chtěl bych být krásným oním kusem dřeva a snít sen, být stínem i duchem lesa, míčem, se kterým se malířka chystá hrát.
Dnes píši Vám a z plna srdce držím palce Vaší výstavě, aby se stala místem odpočinku, zamyšlení, místem kudy bude proudit energie života. Kruhy, čtverce, trojúhelníky, čáry, geometrie života a složitosti světa… Dovedete zvládat vlny, postavit větru větrolam. Umíte víc než umí druzí, a proto mnohá srdce patří Vám.
Egon Wiener
