Metaloví Helloween versus diskotékoví Village People. V podobném duchu kapel, které stojí na opačném pólu hudebních stylů, se nesl celý festival ve Vesci.
Třiadvacátá Benátská sázela na ještě více žánrově roztříštěný line up než loni.
Bylo až překvapivé, jaké kapely se na hlavním pódiu střídaly – po Michalu Hrůzovi Arakain, po Stromboli Chinaski. Páteční Fanda Stage byla o něco víc žánrově ukotvená a dokazovala, že návštěvníci tohoto festivalu jsou stále ještě rockeři.
Z pátečních kapel měli největší kotel stejně Chinaski, jejichž nová deska hraje ze všech rádií. Vyvstává tedy otázka, zda by nebylo jednodušší příští rok nabídnout návštěvníkovi Benátské českého headlinera. „Uvažujeme o Kryštof, Kabát nebo Lucii, ale uvidíme. Opět ale nevylučujeme ani zahraniční hvězdu," zůstal tajemný pořadatel Pavel Mikez.
Travesti show?
Vystoupení pátečního headlinera místy připomínalo travesti show, ale svůj účel pobavit splnilo. „Poslyšte, trošku jste mě zklamali. Dopředu jsme spolu trénovali tanec na Y.M.C.A. a moc jste se nepředvedli," stěžoval si moderátor, který několikrát mezi vystoupeními s návštěvníky tanec nacvičoval. Z původních Village People byli na pódiu jen dva a hudba byla na playback, živě se pouze tančilo a zpívalo, místy nejistě.
Velkého ohlasu od fanoušků se dočkal i Michal Hrůza, který v playlistu nešetřil filmovými a seriálovými hity, ale nezapomněl ani na starší písně, které hrál ještě s Ready Kirken, a rovněž novou desku.
Václav Neckář v posledních dvou letech zažívá comeback a představil se i se dvěma aktuálnějšími hity – Půlnoční a Andělé strážní. Přestože všechny tři dny bylo ukázkové slunečné počasí, potvrdila se pranostika z loňských let, že Benátská by se neobešla bez deště. Bohužel malou spršku schytali v sobotu Wohnout, kteří z poloviny hráli věci z nové desky Laskonky a kremrole. Koncert zahájili tematicky peckou Festivalová. Rozloučili se již tradičně Svazem českých bohémů.
David Koller hrál kusy z nejnovějšího alba ČeskosLOVEnsko i největší fláky od Lucie.
Kvůli Helloween dorazilo do Vesce v sobotu o pět tisíc diváků víc než v pátek. Kapela zahrála poctivý metalový nářez a představila i novou desku My God-Given Right. Metaláci mají v Česku velkou fanouškovskou základnu, proto kvůli Benátské zrušili dvě jiná hraní. Vystoupení pak bylo v ohrožení kvůli španělské stávce letových dispečerů, ale dobře to dopadlo. Koncert uzavřel největší hit skupiny I Want Out, který kdysi skupina nahrála s jiným zpěvákem.
Queen či Kravitz?
„Určitě nás překvapili Village People, báli jsme se, že by to lidé nemuseli vzít. Spousta mladých to kvitovalo. Helloween byla klasika. Opět se ukázalo, že diváci reagují hlavně na českou scénu," uznal Mikez. Už několikrát prý uvažoval, že by pozval Queen s Adamem Lambertem nebo Lennyho Kravitze, ale pro takové „áčkové" hvězdy by prý potřebovali hlavního sponzora. Jsou příliš drahé.
Rockový DJ
Letošní Benátská překvapila ne příliš festivalovým zpestřením. Místo diskotékových stanů, které v předchozích ročnících doplňovaly živou produkci hlavně v nočních hodinách, tentokrát na Big!Shock stagi hrál DJ Martin Hrdinka převážně rockové hity od let šedesátých až po současnost české i zahraniční hudební scény. Posluchači se tu mohli zastavit, když je zrovna neoslovil program na žádné ze tří stagí. A že těch děr pár bylo, protože žánrové rozdíly mezi kapelami byly opravdu velké.
Program na třetím jevišti Skutečná liga tvořily hlavně regionální a alternativnější kapely.
Kapely z Hanspaulky
Třiadvacátý ročník Benátské nabídl koncepčně nejzajímavější zahajovací večer s kapelami z pražské Hanspaulky, na kterém se představil Ivan Hlas, Krausberry, YoYo Band a Žlutý pes. Povedla se i prezentace liberecké kultury a sportu. „V příštím roce chceme určitě navázat na spolupráci s libereckým kulturním a sportovním světem. Na hokejisty a fotbalisty se stála fronta déle jak hodinu. Naivní divadlo mělo také natřískáno. Před Village People se představili baleťáci ze Šaldova divadla a pokusy z IQ Landie zkracovaly pauzy mezi vystoupeními," doplnil nový spolumajitel festivalu Petr Pečený alias Doktor PP, který na festivalu také vystoupil.
Z POHLEDU HANY LANGROVÉ
Mým vrcholem byli YoYo Band, Wohnout a Neckář
Paradoxně jsem se bavila nejvíce první večer na Žlutém psu a YoYo Bandu, ačkoliv jsem abstinovala. Šlo totiž o kapely, které na jiném festivalu nepotkáte. Ostatní se dost opakovaly oproti jiným akcím. Neméně příjemný pro mě byl rozhovor s velmi sympatickým Richardem Tesaříkem. Myslím, že je skvělý nápad udělat tematický večer kapel, které něco spojuje.
S ostatními kapelami se mi pořadatelé do vkusu moc netrefili. Převládaly totiž komerční popové a poprockové projekty a pak zase metalové kapely, takže úplně chyběl takový ten zlatý rockový střed a alternativní scéna. Ale užila jsem si koncerty Michala Hrůzy, Wohnout, Václava Neckáře nebo No Name. Určitě pro mě bylo zajímavé setkat se osobně s kapelou Helloween a těšila jsem se na jejich hit I Want Out, který je asi jediná metalová skladba, kterou si s chutí poslechnu.
Village People mě příliš neoslovili. Nemám ráda teatrální uskupení. Muzika sama o sobě by neměla být legrační. A když je, tak tím zakrývá nějaké své nedostatky. Navíc vystupovali na half playback, což je právě doménou disko hudby a popu, které nevyhledávám. Během Benátské se mi mockrát stalo, že mě program na ani jedné ze tří stagí neoslovil, takže jsem si šla poslechnout reprodukované retro od DJ na Shock stagi, což je na festivalu poměrně smutné.