V pokladně zbývá jen několik posledních lístků. Zdá se, že se fanoušci divadelního umění velmi dobře vědí, že Postelová fraška patří k tomu lepšímu, co momentálně činohra divákům nabízí, a navíc je pro veselý závěr roku jako stvořená.

Ovšem liberečtí diváci masově chodili i na jiné tituly, které divadlo dávalo na Silvestra v uplynulých letech. Důvodem jejich obliby je to, že diváci oprávněně poslední den v roce čekají od herců tu a tam vybočení z role a vtípky navíc, tedy takové, které autor nenapsal.

Komedii napsal jeden z nejlepších a také nejúspěšnějších anglických autorů, Alan Ayckbourn. Jeho Postelovou frašku uvádí divadlo v čerstvém překladu Jiřího Joska, a pod jiným názvem (dříve se tato komedie hrála pod názvem Můj dům, můj hrad).

Jak titul slibuje, místem děje jsou tři ložnice ve třech různých domech. Setkáme se v nich se čtyřmi manželskými páry, které spojuje víc než se na první pohled zdá. Režisérem inscenace je liberecký rodák a někdejší šéf činohry Národního divadla Ivan Rajmont.

Ayckbourn ironicky zachycuje, co všechno se může stát za jednu den a noc v partnerských vztazích různých generací, v soužití jednotlivých dvojic. Divák zažívá s postavami situace, které dobře zná z vlastního života a příjemně se jimi baví.