Vášnivou čtenářku a zručnou výtvarnici z Liberce přitahovalo malování už od malička. Jelikož z hodin výtvarné výchovy na základní škole odcházela s nepříjemným pocitem absence jakéhokoliv talentu, na výtvarnou činnost na delší dobu zanevřela.

„Potřeba tvořit ale pokaždé nějakým způsobem probublala na povrch. Ráda jsem vyráběla korálkové šperky, na střední škole mě bavilo ve volném čase kreslit módní návrhy,“ řekla Michaela. Celý proces vyvrcholil během vysokoškolského studia, kdy se rozhodla vyslyšet svou uměleckou touhu. Odhodila strach a přihlásila se na kurz malování akvarelu. „Krásné věci už jsem nechtěla jen pasivně vnímat, ale i aktivně vytvářet. A tak potřeba převážila nad pochybami a já se intenzivně začala učit kreslit a malovat,“ dodala. 

Kurzy jí pomohly hlavně na začátku. Sama už tušila, že pokud se chce doopravdy naučit malovat a kreslit, jsou za tím hodiny trénování doma ve volném čase. „Říká se, že každodenních patnáct minut tréninku jakékoliv činnosti vás v ní může skokem posunout i o několik let dopředu, konzistence je tedy klíč k úspěchu, rozhodně ne talent,“ podotkla mladá výtvarnice. 

Od začátku ji uhranul akvarel, byť si šikovnější připadá v kresbě tužkou nebo uhlem. Práce s vodou je podle ní zpočátku poněkud náročná a nepředvídatelná. Časem však člověk získá cit pro množství a způsob, jakým ji použít a jen v akvarelu mohou vznikat překrásné struktury a náhody, které olej nebo akryl nedokážou. „Akvarelem maluji nejraději květiny, na jaře to je vždy hon na rozkvetlé třešně a magnolie. Fascinují mě také barvy a ráda kreslím portréty, kde mi je velkou inspirací renesanční kresba, nebo různé barevné snové vize andělů, mořských víl a podobných bytostí,“ svěřila se Michaela. Inspiraci, která se podobně jako témata časem proměňuje, nalézá v přírodě, v knihách, filmech a také v práci jiných umělců. „Na počátku mě doslova nakopla kniha Zakleté víly s krásnými příběhy a ilustracemi autorky Marie Brožové,“ doplnila. 

Vzorů má nespočet napříč historií. Obdivuje detailní středověké knižní iluminace, renesanční kresbu a sochařství. Líbí se jí impresionistická díla i moderní umění, naivní umění a art brut. „U některých obrazů a stylů potřebuji delší čas na jejich pochopení, nyní se třeba peru s kubismem,“ upřesnila. 

Vzhůru na sítě

Postupem času našla odvahu a kromě zveřejňování fotografií svých výtvorů na Facebooku si založila i profil na Instagramu. Samotnou ji překvapilo, že se jí nedostalo nenávistných nebo výsměšných reakcí, naopak obdržela pozitivní ohlasy i dobré rady. Na Facebooku se také přihlásila do komunitních skupin pro příznivce různých výtvarných technik, kde ráda vystavuje svá díla díky podpůrné a vstřícné atmosféře.

Aktuálně se zapojila do projektu Online Gallery, který je určený pro české a slovenské umělce, a funguje jako on-line webová galerie. Umělci všech stylů a vyjádření zde mohou prezentovat svá díla a nabízet je k prodeji. „Největší výhodou je, že se mohou účastnit i začínající a méně známí umělci, kteří by rádi světu představili svou tvorbu. Zároveň galerie slouží k prohlížení i těm, kteří si užívají tvorbu ostatních,“ podotkla umělkyně. 

Věří, že malování a tvorba obecně pro ni představují celoživotní cestu. Ráda by dál prohlubovala svoje dovednosti. Těší ji, když vidí viset její akvarely u přátel nebo příbuzných doma. „Ráda bych do budoucna ilustrovala knihy a výzvu pro mě představují velkoformátové obrazy. Zároveň nechávám cestu otevřenou a uvidím, kam mě zavede. Hlavně bych ráda, aby radost z malování převážila nad případnými tlaky a stresy,“ uzavřela vyprávění Michaela Šourková.