Oblastní galerii čeká mimořádná událost. Příští týden se v ní totiž uskuteční výstava libereckého rodáka Markuse Lüpertze, který je považován za jednoho ze sta nejvýznamnějších světových umělců.
Jeho příjezd do Liberce je o to cennější, že v Česku, i přes svůj věhlas – a nebo právě proto – dosud svá díla nevystavoval.
Nejvyšší kvalita
„Je to osobnost, která i v celosvětovém kontextu skutečně patří do TOP 100. Už v sedmdesátých letech se nebylo možné bavit o německém moderním současném umění, aniž by se zmínilo jeho jméno. Svou tvorbou ovlivnil velmi záhy jak německé, tak i evropské malířství. Proto nás těší, že k nám skutečně zavítá,“ říká ředitel liberecké oblastní galerie Jan Randáček.
Současně však neskrývá, že pro Liberečany je výstava zajímavá nejenom tím, že jim zprostředkuje umění skutečně nejvyšší kvality, ale i proto, že se autor ve městě v roce 1941 narodil. A to i přesto, že zde prožil jako chlapec jen sedm let. V roce 1948 totiž v důsledku poměrů po druhé světové válce musela jeho rodina Liberec opustit a následně se usadila v Porýní.
Studující, rubající, skandalizující
V letech 1956 až 1961 Lüpertz studoval na Werkkunstschule v Krefeldu a bez zajímavosti není ani fakt, že po vystudování dokonce ještě jeden rok pracoval jako horník v uhelném dole. Po dalším studiu na Akademii v Düsseldorfu, jejímž ředitelem se zhruba o třicet let později stal, odjel na studijní cestu do Paříže. Z ní se vrátil obohacen o inspiraci impresionismem.
Od roku 1962 pak Lüpertz žije a pracuje v Berlíně. V současnosti se věnuje malbě, kresbě i sochařství, okrajově se však zabývá i scénografií a píše poezii. V roce 1983 například vytvořil kulisy pro operu Werther Julese Masseneta v divadle v Ulmu, nicméně veřejnost i herci je označili za skandální a na jejich přání musely být odstraněny.
Mýty z jiného pohledu
Liberci se Lüpertz představí expozicí Mýtus a metamorfóza, která mapuje jeho práce z posledního období. „Vystavená díla se věnují postavám hrdinů z antických bájí. Marcus Lüpertz tyto postavy ovšem zachycuje ve zcela jiných podobenstvích, než v jakých jsme si na ně zvykli nazírat. Na jejich typické charaktery vytváří odlišné variace. Podává nám tak na tyto postavy a jejich pověst zcela jiný pohled, asi jako kdyby pokládal otázku, zdali původní představa, jakou jsme si o výrazu antických děl v minulosti utvořili, je ta jediná správná, zdali bychom spíše neměli přemýšlet o zcela odlišné. Vlastně se snaží změnit naše vžité představy jakousi uměleckou metamorfózou,“ upřesňuje ředitel.
Lüpertzova expozice představuje celkem 51 děl, kromě olejomaleb na plátně a grafik také sochařské práce. Vyhrazeno jim bude celé přízemí oblastní galerie. Návštěvníci tedy budou moci Lüpertzovu tvorbu obdivovat na ploše 330 metrů čtverečních.
Kritik neumění
Dobrým důvodem seznámit se s pracemi Lüpertze je navíc i sama osobnost autora. "Měl jsem možnost ho osobně poznat a je to opravdu velmi nonkonformní člověk. A také velmi kritický. Nezřídka, a to velmi ostře, vystupuje například proti touze společnosti se neustále bavit. Domnívá se totiž, že bychom se spíše měli naučit vytvořit i prostor, který by nám umožnil odpoutat se od přetechnizovaného světa a začít jen vnímat – především pak umění. Když bych to měl trošku bagatelizovat, pak se třeba jen na chvíli postavit před obraz a těšit se z toho, že je opravdu krásný,“ zmiňuje Jan Randáček.
