Z megafonu na libereckém vlakovém nádraží se ozývá ženský hlas, který německy oznamuje příjezd vlaku. Je rok 1945. Tedy alespoň pro pozorovatele divadelního projektu Odsunutí, kteří se po devadesát minut nechají provádět po městě herci Dianou Čičmanovou a Adamem Kubištou. „Vyženeme všechny Němce! Zbavíme je majetku! Odgermanizujeme nejen město, ale celé Podještědí! Liberec už nikdy nebude Reichenberg!“ křičí mladý muž, natírajíce si tváře barvami české trikolory.

Jaké byly příběhy Němců, kteří museli opustit svou práci i domovy s pouhým kufrem v ruce? Na to se snaží hledat odpovědi divadlo Krutý krtek, které si cílí upozorňovat na aktuální společenská témata, ale i minulé události, které by podle nich neměly upadnout v zapomnění. Jako zdroje pro divadelní procházku po místech, kde se staly mnohé hrůzy, herci kromě vlastních scénářů využívají i audionahrávky pamětníků a informace od historiků. Autoři pro své dialogy čerpají i z historických dokumentů.

Lavičky na Soukenném náměstí u Paláce Dunaj jsou v chladném podvečeru prázdné. Když se na ně posadíte, s trochou fantazie můžete slyšet, jak z onoho domu zní klavír z míst, kde dříve bývala hudební škola. Herci přikládají k megafonu telefon. Náměstím se ozývá audiozáznam hlasu pamětníka. „Jeden náš muzikant šel a otevřel okno. Byl tam gardista a ten ho vodpráskl,“ vypráví muž, který byl svědkem toho, kdy příslušník ozbrojené revoluční gardy, jejíž úkolem bylo zajišťovat bezpečnost zejména v pohraničních oblastech, zastřelil ředitele školy. Se vztyčenou Českou vlajkou pokračuje divadelní procházka na další zastávku.

V Matoušově ulici poblíž autobusového nádraží je klid. Herec si obmotává vlajku jako zástěru. „Řeknu vám vtip. Včera jsme dělali prohlídku u jedný Němky. Ona prej jestli máme nějaký povolení k prohlídce. Tak jí povídám – tohle je moje bouchačka. To je moje legitimace,“ říká a navlíká si červené rukavice. S nabroušenými noži v rukou připomíná devět vražd v domě, který už v ulici nestojí.

Je březen roku 1952 a poslední Němci opouštějí tábor ve Stráži nad Nisou, který byl zřízený kvůli přeplněnosti libereckých. „13. června 1945, Liberec,“ ozývá se z megafonu. „Vážený pane prezidente, evakuace Němců provádí se někde až zbytečně drasticky. O lidském zacházení nemluvě. Naše vláda má v úmyslu řešit německou otázku radikálně. Při provádění tohoto úmyslu si však počínejme důstojně a lidsky,“ čte ženský hlas dopis podepsaný jménem J. Suk. To, jestli dopis prezidentovi došel, už ale historie neříká.

Krutého krtka, který vznikl letos v únoru, založil herec Karel Kratochvíl. „Už nemůžu sedět s rukama v klíně a nečinně přihlížet rozdělování společnosti, podněcování k nenávisti a rostoucímu extremismu,“ vysvětluje zakladatel divadelní platformy Kratochvíl svou motivaci. Krutý krtek už si kromě „Odsunutí“ připsal na své konto projekty jako je například outdoorová hra pro dospělé s názvem Expedice, která přenese hráče do dob totality. „Romskými pohádkami“ se zase pokusili přiblížit dětem kulturu, kterou ne každý zná.

Dominika Glaserová