Hudebního nastudování se ujal významný italský dirigent Paolo Gatto. Podle něj diváci ocení ocení melodické fráze, zajímavé barevné plochy i efektní koloratury v sólových partech, které ovšem nejsou jen okázalým prostředkem k předvedení kvalit zpěváků, avšak mají své opodstatnění a hudebně dávají velký smysl. „Pěvecké party kladou na sólisty mimořádně vysoké nároky a já skutečně oceňuji, s jakým nasazením a kreativitou přistoupili ke svým rolím sólisté v liberecké opeře. Velmi tvrdě jsme pracovali především na stylovosti. To je asi to nejdůležitější, co bylo potřeba nalézt, abychom Myslivečkovo dílo správně interpretovali,“ zdůraznil Gatto.

Jak podotkla režisérka Linda Hejlová Keprtová, jejich vyprávění je oslavou člověka a vztahů, které nejsou vždy ideální, ale za které stojí bojovat. Protože právě z bolesti se může zrodit opravdová radost, ze zkušenosti poznání, z propasti odpuštění a ze spravedlnosti milosrdenství. „Vnímejte prosím tuto inscenaci jako mé soukromé poděkování. Osudu, životu, Bohu – nazývejme to, jak chceme. Poděkování za to, že dny mohou být všedními, za to, že štěstí můžeme nalézt sami v sobě, za to, kde jsme, za to, čím jsme. A za to, že si můžeme na divadle hrát,“ podotkla.

Oratorium se otevírá bezprostředně po Pádu a zkoumá emocionální reakce rozmrzelého Adama, který obviňuje Evu z hříchu. V hlavních rolích Adama a Evy se představí Maksym Kutsenko a Jolana Slavíková. Dva andělé – Milosrdenství a Spravedlnosti – v celém příběhu figurují jako průvodci, soudci a vyšetřovatelé. Jejich role nastudovaly Veronika Kaiserová a Věra Poláchová. Významnou roli a své nezastupitelné místo v inscenaci zaujímá také balet DFXŠ, jehož členové byli obsazeni do rolí Příbuzných. Choreografii připravila a nastudovala šéfka baletního souboru Marika Mikanová. Účinkuje též operní sbor, který připravil sbormistr Tadeáš Tulach.

„Scénograf Michal Syrový spolu s kostýmním výtvarníkem Tomášem Kyptou svými koncepty zcela podpořili a vystihli režii Lindy Hejlové Keprtové, která příběh zasadila do současnosti, kterou známe a prožíváme my všichni. Diváky zaujme jednoduchost, neokázalost a přirozená funkčnost scény i kostýmů. Progresivní pojetí však nikterak nesnižuje sílu příběhu, neodvádí od základní myšlenky nebo podstaty celého námětu,“ dodala vedoucí marketingu Eleonora Kočí.