Liberec – Městské lázně mají za sebou temnou historii nevyjasněných právních vztahů, tato doba skončila. Již několik měsíců probíhají jednání o přesunu Oblastní galerie do budovy lázní. Smlouvy jsou sepsány a pravděpodobně do konce tohoto roku dojde k zahájení stavebních prací.
Ve slovech Jana Randáčka je cítit naděje, že nová Oblastní galerie bude živou a moderní institucí. O popis aktuální situace a nejbližších plánů jsme požádali jejího ředitele. Je otázka, jaký osud čeká současné sídlo galerie, ale to je již téma jiného rozhovoru.

Mohu vás poprosit, popište svou cestu do Oblastní galerie?
Do galerie jsem přišel v roce 2008 a cesta sem byla poměrně krátká. Moje jediné předchozí zaměstnání bylo na Krajském úřadě v oboru Památková péče. V momentě, kdy se objevilo výběrové řízení na pozici ředitele, ředitelky Oblastní galerie, přihlásil jsem se a zkusil to. Vystudoval jsem totiž kunsthistorii.

V jaké situaci je Oblastní galerie dnes?
V současné době je ve fázi, kdy mezi Statutárním městem Liberec, jako budoucím investorem, Libereckým krajem, jako naším zřizovatelem, a mezi Oblastní galerií bylo podepsáno několik smluv. Smlouvy O budoucí spolupráci, O budoucím využívání, O finančním majetkovém narovnání a tak dále. Takže z hlediska smluvního je zajištěno, že Oblastní galerie bude od roku 2013 fungovat v budově Městských lázní. Z hlediska finančního je to spíš dotaz pro Magistrát. Situace je ale taková, že je pravděpodobné, že Liberec získá prostředky z programu IPRM na rekonstrukci lázní. Pokud jde o projekt, je hotová dokumentace pro řízení ke stavebnímu povolení, která se ještě na poslední chvíli upravovala podle požadavků státní památkové péče.

Dokumentaci zpracovává liberecký SIAL?
Ano. V tuto chvíli nic nebrání tomu, aby se podala žádost o stavební povolení a aby se posléze rozjelo všechno další. Vybere se dodavatel stavby a zahájí se stavba. Optimisticky myslím, že ještě letos by se mohla zahájit stavba, její dokončení prosinec 2012 a naše stěhování v průběhu roku 2013.

Jaké zásahy lázně čekají? Přeci jen to není standardní výstavní prostor…
Není to klasický výstavní prostor, to máte pravdu. Z hlediska památkové péče budou zásahy radikální. Z našeho pohledu uživatele jsou nutné. Myslím si, že běžný návštěvník si samozřejmě všimne změn, ale vzhledem k tomu, že se naprosto mění účel té stavby, by je měl vnímat pozitivně.

Nová Oblastní galerie bude tedy moderním otevřeným prostorem s kavárnou a obchodem s knihami?
Mělo by to tak být. Pokud bych měl být konkrétní, tak například v hlavní bazénové hale dojde k jednomu z těch větších zásahů. Bazénová vana bude zahlazena a vznikne jeden velký sál, který může sloužit pro krátkodobé výstavy. Ale počítáme také s tím, že bude využíván pro kulturní a společenské akce. Samozřejmě kavárna, prostory pro doprovodné programy s veškerým zázemím, které bude o třídu lepší, než máme momentálně tady. Tyto prostory budou dva, takže bude možné mít současně dva výukové programy pro školy. Druhý menší prostor bude současně nabízet možnosti pro pořádání prezentací, setkávání, menší semináře. Máme sice studovna a knihovna, ale nejsou veřejně přístupné. V novém prostoru bude šance je otevřít a zpřístupnit veřejnosti. Počítáme s obchodem specializovaných knih, jako to bývá běžné v zahraničních galeriích.

A vejdete se tam naprosto s veškerým depozitářem?
Ano, se vším. Samozřejmě díky tomu, že vznikne přístavba, právě pro depozitář. Nacházet se bude, při pohledu na průčelí lázní, po jejich pravé straně, kde bude dvoupodlažní spojovací tunel.

To bude moderní přiznaná přístavba?
Bude to moderní budova. Náš požadavek byl, aby splňovala kritéria teplotní stálosti, pro uložení uměleckých děl je důležité stálé klima. Toho lze docílit dvěma způsoby. Buďto to nacpete technikou a budete topit nebo chladit podle potřeby, nebo postavíte stavbu, která bude na úrovni pasivního domu. Bude teplotně stálá a ušetříte náklady. To je náš směr.

K čemu se využijí nádherné sklepní prostory lázní?
Původně to byly sklepy na uhlí. Byl tam i hudební klub. Klenbu sklepu nesou vysoké sloupy. Tím, že se odstraní bazén, který je nad nimi, vznikne další výstavní prostor přibližně dvacetkrát deset metrů, s výškou kolem šesti metrů. Prostor bude také sloužit pro krátkodobé výstavy. Ve druhém podzemním podlaží, což je na úrovni dvora, budou prostory pro stálé expozice. Bude zde i expozice o historii lázní. V prvním podzemním podlaží zatím pracovně počítáme s prostorem pro krátkodobé výstavy. A protože je to zatemněná část, kam nejde denní světlo, bude to dobré místo na výstavy prací na papíře.

Všechny části bude spravovat Oblastní galerie nebo se například kavárna pronajme?
Počítáme s pronájmem, pravděpodobně to bude platit i pro zmíněný bookshop.

S ohledem na větší plochu výstavního prostoru, rozšíří se počet vystavených děl, dostanou se neznámé věci z depozitářů?
Měly by se dostat. Úplně na začátku jsme stanovili nějaké počty, kolik děl bychom chtěli vystavit v nových prostorách, protože v současné době, a na to jsem upozorňoval od začátku, stálá expozice Českého výtvarného umění končí někdy v 90. letech 20. století a dál už to nejde. Tam je poslední zeď galerie a dál se nic nevejde, už nemáme kde vystavovat. Sbírka Německého malířství čítá asi 250 obrazů a vystavená je asi desetina. Takže určitě chceme vystavit větší počet děl a nebo se stálou expozicí pracovat tak, aby docházelo k jejím obměnám. Některé současné stále expozice se obměnily naposledy před několika desítkami let. Běžný návštěvník galerie přijde jednou za rok, těch, co chodí několikrát do roka, je málo. Přemístění galerie je pro nás i impulsem ke změně přístupu právě k těmto expozicím. Chtěli bychom najít způsob, jak je častěji obměňovat a zatraktivnit návštěvníkům. Samozřejmě tak, aby expozice měly vždy nějaký řád nebo záměr, co chtějí sdělit.

Jak velký je vůbec celý depozitář Oblastní galerie? Je například oceněný?
Jeho finanční hodnota není vyčíslená a ani to nedokážu odhadnout. Ve sbírkách máme přibližně dva tisíce obrazů, kolem čtyř set plastik a grafik je nejvíc, asi dvanáct tisíc inventárních čísel, celkem tedy asi dvacet tisíc.

Jakou máte pojistku?
(smích) Pojistku máme výbornou.

Někdy v roce 2013 přijde stěhování. Jak to bude vypadat?
(smích) Akce kulový blesk. Bude to největší akce v dějinách stěhování (smích). Moje představa je taková, že nejprve přestěhujeme zaměstnance, kanceláře a provozní věci. Tím se nám uvolní prostory pro přípravu uměleckých děl na jejich balení a přepravu. Díla potom budeme postupně převážet, možná po celý rok 2013. Fáze, která tomu bude předcházet, bude vyřešení koncepce stálých expozic.

Přestěhovat takhle velkou galerii není určitě jednoduché. A není to ani obvyklé. Chcete to brát i jako příležitost ke změně některých věcí? Například celkové prezentace vůči veřejnosti, změna vizuálního stylu…
Tohle všechno se nabízí. Není to jen otázka vizuálního stylu. Jsou to i věci spojené s provozem. V současnosti máme nějaký rozpočet. Stěhujeme se do budovy, která je větší. Jestli to bude automaticky znamenat větší nároky na energie a další změny, které s tím souvisí, to teď nedokážu říct. To všechno budeme muset vyjednat s naším zřizovatelem, nakolik naše argumenty pochopí a vyjde nám vstříc, případně povolí navýšení prostředků.

Jak je na tom návštěvnost současné galerie?
Musím bohužel říct, klesá a mrzí mě to. Věřím, že když se nám opravdu podaří otevřít v roce 2013 v plném rozsahu, že návštěvnost stoupne. Důvody pro to vidím dva. Zaprvé budou lidé zvědaví na nové prostory a to, jakým způsobem jsme se s tím vypořádali. Potom také věřím, že se podaří udržet vysokou návštěvnost díky adrese, na které galerie bude. Vznikne tu ještě atraktivnější zóna, která se táhne až k zoologické zahradě.

Jak vnímáte zájem veřejnosti o umění obecně? Zájem veřejnosti nakonec ovlivňuje i rozpočty kulturních organizací…
Ano, to máte pravdu. Měl jsem možnost srovnání například na vernisáži výstavy Objevy v Augsburgu, který je o něco větší než Liberec. Na vernisáži bylo přes dvě stě lidí a byla to pro ně společenská událost. Byla to pro ně čest být přítomni na otevření výstavy a potom se na ni jít podívat. Tak jako my máme ve zvyku jít v sobotu podívat na nákupy, tak i oni jdou nakupovat, ale zúčastní se přitom vernisáže výstavy a navštíví třeba ještě muzeum a galerii. Návštěva galerie pro ně není výjimka, ale považují to za součást běžného života. Tohle u nás chybí, a jestli se to dá stále svádět na období komunismu, to taky asi není pravda, už je to přeci jen dvacet let. A již se to mohlo změnit. Asi jsme tomu odvykli, že už nám to nechybí. Je možná pravda, že naše ochota se účastnit a angažovat je malá. Ale není to zase tak černé. Je spousta lidí, kteří se snaží.