Takhle nějak mohla vypadat atmosféra zmíněného říjnového dne v Liberci, kdy hitlerovská vojska vstoupila do městských ulic a uzavřela tak další fázi záboru území Sudet, jak je popsala Mnichovská dohoda z 30. září 1938.

Tuto atmosféru a historická fakta a události od roku 1938 až do roku 1945 v Liberci podrobně vysvětluje a popisuje aktuální výstava v Severočeském muzeu v Liberci, která je návštěvníkům přístupná od 21. ledna do 7. října.

Základní fakta

Zástupci čtyř zemí, za Velkou Británii Neville Chamberlain, Édouard Daladier jako zástupce Francie, Adolf Hitler vůdce Německa a Benito Mussolini jako představitel Itálie, se 30. září 1938 v Mnichově dohodli, že Československo musí do 10. října podstoupit pohraniční území následujícím zemím: Sudety Německu, východní část české části Těšínska Polsku a jižní část Slovenska a Podkarpatské Rusi Maďarsku. Zástupci československé strany byli přítomni, ale k samotnému jednání nebyli přizváni.

Mnichovská dohoda byla přímým důsledkem činnosti Sudetoněmecké strany Konráda Henleina a současně vyvrcholením snah Adolfa Hitlera rozbít demokratické Československo, které bylo jedním z jeho odrazových bodů k ovládnutí Evropy.

Zaměření výstavy

Výstava v Severočeském muzeu mapuje Liberec a jeho okolí v období nacistické nadvlády – činnost a zločiny vedoucích postav i běžných řadových nacistů a chování lidí, kteří s nastoleným režimem kolaborovali. Expozice se věnuje i místům, která byla zdrojem lidské nesvobody. Také sleduje způsob života obyvatel, kteří s fašisty nikdy nespolupracovali nebo kteří bojovali s nesvobodou každodenní reality. Návštěvník výstavy má možnost se dozvědět, jak vypadal každodenní život obyvatel města krátce před a během druhé světové války.

Vážní zájemci o dějiny druhé světové války si mají možnost prohlédnout velké množství dobových předmětů umístěných v deseti skleněných vitrínách, které vypovídají o tomto období. Výstava také připomíná existenci Muzea nacistického barbarství, které bylo otevřeno krátce po válce v bývalé vile sudetského vůdce Henleina a fungovalo do počátku 60. let. Výstava je určená všem zájemců o toto konkrétní období v historii Liberce a je současně i dobrou pomůckou pro podporu výuky studentů.

„Snažili jsme se o co nejucelenější pohled na toto historické období města Liberce. K přesnější představě návštěvníků má přispět velké množství exponátů , které jsou součástí depozitáře muzea. Mým cílem bylo, aby lidé, kteří výstavu navštíví, odcházeli s ne příliš dobrým pocitem. Rád bych, aby výstava posloužila jako výstraha a připomenutí fatálních selháních, které ve svém důsledku znamenala obrovské utrpení, jež je v mnoha případech citlivé dodnes,“ poznamenal k výstavě její autor Lubor Lacina.

Návštěvníkům výstavy, kteří by se chtěli tomuto tématu věnovat skutečně do hloubky, můžeme doporučit publikaci, která téma zpracovává do dosud nepopsané hloubky a která v době svého vydání znamenala zaplnění mezery v historii města Liberce v období invaze německých vojsk na území Československé republiky v roce 1938. Jejími autory jsou rodilí liberečtí rodáci a bratři Jan a Libor Stejskalové.