Novou inscenaci nastudovala režisérka Kateřina Dušková, která o zkoušení řekla: „Příprava byla velmi náročná. Pro hereckou a režijní práci vyžadovala velké soustředění, dodržení timingu jednotlivých situací a přesnou míru stylizace, aby pointy fungovaly. Bohužel nám téměř polovinu zkoušek ukradl covid, a tak bylo celé zkoušení ještě složitější, než jsme si mysleli.“
Hru napsali Henry Lewis, Jonathan Sayer, Henry Shields a podle recenze The New York Times jde o „komedii, která vám strhá bránici.“
„Inscenace je specifická rovněž tím, že je plná naprosto originálních a překvapivých scénických efektů, kdy se dekorace hroutí a padá. Myslíme, že diváci budou neustále překvapováni tím, co všechno se na jevišti stane,“ dodal dramaturg Jiří Janků.
Komedie je plná dokonale vypointovaných nepředvídatelných situací, které se na sebe neuvěřitelně vrší v mnohdy až strhujícím tempu.
Dějová linka Hry, která se zvrtla je velmi prostá. Amatérská divadelní společnost uvádí novou inscenaci a libuje si, že tentokrát obsazení vyhovuje počtu členů souboru. V předchozích letech museli hry přizpůsobovat ansámblu, nyní jim ale nic nestojí v cestě. Žádné problémy s obsazením, natož nějaké technické zádrhele. Jak ale titul napovídá, během představení se pokazí snad vše, co může. Rozpadávají se kulisy, kolabují herci, nefungují světla, zvukaři pouštějí špatné nahrávky, zkrátka takový hercův zlý sen v praxi. Přes všechny četné a mnohdy naprosto neuvěřitelné nehody se představení dopracuje k závěrečné oponě, aby poté sklidilo fantastický úspěch a ovace.
Potleskem nešetřilo ani publikum, které v pátek dorazilo do velkého divadla na první uvedení hry, a hlavním důvodem bylo právě to, že pokazilo všechno, co mohlo.
