Experimentální studio dnes sídlí v Lidových sadech. Jak se cítíte v této budově?
Pracuji v ní od roku 1996, kdy Experimentální studio přesídlilo z centra města do prostor někdejšího Parku kultury a oddechu v Liberci. Začínal jsem tu jako propagační a technický pracovník, teď dělám všechno možné počínaje dramaturgií přes granty až po zvučení. Zpočátku jsem k této budově měl téměř romantický vztah, vzrušovalo mě chodit půdními prostorami, dívat se dolů z úctyhodné výšky na lustry z lávky nad sálem, dnes už jsem větší realista a spíš vidím, co by se mělo zlepšit a opravit.

Tušíte, proč kulturní instituce Lidové sady (a tím i Experimentální studio) přešla do pravomoci náměstkyně pro sport, dopravu a cestovní ruch a opustila své místo pod náměstkem pro školství a kulturu?
Netuším. Jen si myslím, že se hledají cesty, jak sem dostat nějaké peníze. Aspoň v to doufám.

Už víte, kolik peněz budete mít na rok 2011?
Zatím je schválený finanční příspěvek do konce března, pak se uvidí. Dost špatně se v této situaci operuje, protože musím sjednávat pořady v předstihu. Mým úkolem ale je, aby si zařízení na sebe vydělalo, což se snažím zabezpečit.

Myslíte si, že jsou finance na kulturu v Liberci spravedlivě rozděleny? Co byste rád změnil?
Myslím si, že úplně spravedlivé to rozdělení není. Nevadí mi tolik, že musíme pracovat velmi efektivně, abychom uhájili naši činnost, spíš to, že někam ty peníze jdou a jinam tolik ne. Představuji si, že by mělo být víc peněz v grantových fondech a na konkrétní projekty. A kdyby to šlo, tedy ne třeba jen na jednorázové akce, ale na dlouhodobější podporu činnosti.

Jakou činnost máte na mysli?
Podle mého názoru chybí systematičtější podpora mladých a začínajících kapel a divadel. Tu a tam v Liberci vzniká bigbítová kapela. To je dáno tím, že ty mohou hrát po hospodách. Naše Experimentální studio je posledním libereckým klubem, kde se dá hrát něco jiného, tiššího. Muzikanti občas dostanou prostor v Naivním divadle, ale přeci jen jde o divadlo. V klub je malý a zaměřený spíše na teenagery, vysokoškolský Klub Vlak je vlastně také hospodou. Pěkný sál je v knihovně, ale nebyl asi primárně stavěn jako klubová prostora pro muzikanty, chtělo by to osvětlení atd.

Nicméně všechny tyto prostory nemají tradici ke klubové kultuře, tak jak ji vnímám. Písničkáři a další muzikanti, kteří se zaměřují na klidnější styly, mají tím pádem v Liberci problém. My se snažíme dávat jim prostor, ale náš sál by potřeboval rekonstrukci a Experimentální studio vybavení. Jsem přesvědčen o tom, že peníze by měly jít spíš na to, co tu už existuje a slouží, než stavět nové multifunkční zařízení. Po rekonstrukci by naše prostory mohly být ideální a konkurenceschopné. Na kultuře se totiž vydělat téměř nedá – musí se dělat pronájmy a ty dotují klub.

Myslíte si, že nabízíte mladým kapelám dostatečný prostor?
U nás je prostor pro tyto „tišší“ žánry od folku přes alternativu, po písničkáře či lehčí bigbít i pro zkoušení kapel, obě zkušebny máme neustále plné. Byl bych ale rád, kdyby se naše zařízení mohlo stát domovskou scénou pro mladé hudební skupiny, kde by měly zázemí a my bychom je mohli podchytit v jejich vývoji. Je to ale bohužel také otázka peněz. Snažili jsme se oslovit firmy, aby si vzaly záštitu nad pořady, že jim dáme do sálu logo, oni odkoupí třeba dvacet lístků, ale zatím to tak moc nefunguje.

Přiznám se, že i se skupinou Jarret se snažíme podporovat méně známé nebo neznámé muzikanty. Proto si zveme hosty a objevujeme je pro publikum. Příkladem může být zajímavá ostravská skupina Ladě se zpívajícím básníkem, na kterou by lidi pravděpodobně nepřišli, kdybychom jim udělali koncert samostatně. Obecně jsem vypozoroval, že lidi nechodí na něco, co neznají. Nejspíš netouží objevovat.

Opravdu?
Stalo se mi, že jsem třeba pozval jazzovou kapelu Lanugo nebo alternativní Kacu z Brna a nikdo nepřišel. Přitom mně se zdají ohromně zajímaví. Je tolik skvělé muziky, která je utajena. V TV už jsou všechny hudební pořady zrušeny, takže tady nějaké vizionářství také schází. Čas od času někoho takového zkouším pozvat. Musím to ale vyvážit nějakým pořadem, který přinese peníze, i když mi není úplně blízký. Na co návštěvníci přijdou, je ale většinou dost nevyzpytatelné.

Co dalšího kromě hudby může přilákat do Lidových sadů návštěvníky?
Jéje, toho tu je - míváme kolem padesáti pořadů do měsíce, je tu všechno možné, mimo jiné kurzy - od hudebních po pilates, uvádíme cestopisné besedy, pořady o umění, lehce esoterická setkání, dopolední pořady pro školní mládež, jednou měsíčně výstavy v Experimentálním studiu a na galerii velkého sálu…

Bojíte se o budoucnost Experimentálního studia v Liberci?
Obavy o Éčko úplně nemám. Největším problémem je, že se nedělá rekonstrukce budovy. Určitý strach z budoucnosti je vždycky, ale na druhou stranu si říkám, že to nebude tak horké. Přál bych si, aby sem lidi chodili ještě víc než dosud. Poznají tím, že se tu v kultuře něco zajímavého děje a že je v Liberci potřebná.

Autor: Anna Košárková