Liberec Myslíte si, že se české ženy umí oblékat?

Dámy jsou na tom o něco lépe než muži. A ty, co nejsou vyloženě stylové, se to postupně učí. Někdo nemá vkus, tak mu to nepůjde hned se sladit, ale pořád je to vlastnost, která jde naučit.

Co byste poradila ženám, které si nejsou jisty svým stylem. Chtěly by začít s elegantním oblékáním, ale nevědí, jak na to. Nějaká jednoduchá pravidla?

Každý by měl mít základní šatník: černé kalhoty, bílou košili, padnoucí sako. Je fajn mít nějaký kvalitnější výrobek, který se doplní obyčejnějším výrobkem z konfekčního obchodu.

Myslíte si, že jsou důležité doplňky a boty, ty jsou dost důležité, ne?

Určitě ano, ale já sama jsem třeba hodně praktický člověk, takže podpatky skoro nenosím. Co se týče doplňků, mám ráda jednoduché doplňky. Ale asi je to na každém, co se mu líbí a sedí.

Jaká jsou faux pas v ženském oblékání?

Řekla bych, že výběr správné velikosti.

Mně se zdá, že se teď hodně ujaly tepláky a legíny, co říkáte na tuto módu?

Tepláky vyloženě nemusím. Nechápu, kdo s tím přišel a proč je lidé tak hojně nosí. Vadí mi to snad více i na mužích. Nosí je při každé příležitosti. I do města. Vždycky otáčím oči v sloup.

V Liberci jste známá pod značkou ANUK, jak jste se dostala k šití a dá se jím dnes uživit?

Začala jsem navrhovat a šít při studiu, protože mě to bavilo, ale nyní jsem dostudovala a mohu se této činnosti věnovat naplno.

Tak to vypadá jako sen každé druhé holky. Co jste studovala?

Studovala jsem střední návrhářskou školu v Praze a pak jsem přešla na Technickou univerzitu. Tentokrát obor Textilní technologie a řízení oděvní výroby.

Jak vznikl název ANUK? Je to nějaká zkratka?

Je to vlastně tak trošku zkomolenina jména filmové postavy z jednoho mého oblíbeného filmu. Název vznikl už před několika lety. Přemýšlela jsem nad přejmenováním, ale tento název je už zažitý.

Inspirujete se zahraničními módními návrháři?

No, já právě vůbec trendy nesleduji. Inspiraci hledám všude kolem sebe. V přírodě, architektuře i v lidech.

Oblékáte sama sebe?

Byla jsem dlouho kovářova kobyla, která chodí bosa. Ráda ale oblékám jednoduché úpletové šaty. Občas si ušiju i nějaké kalhoty nebo halenky.

Jaká je vaše klientela? Jaké oděvy vlastně vytváříte a pro koho?

Vytvářím jednoduché oděvy s určitým detailem. Když jsem začínala, bavily mě barevnější vzory, teď se zaměřuji na střídmější módu. Teď v létě šiju nejvíce šaty, o ty je největší zájem, ale dokážu všechno. Od jednoduchého trička po vypodšívkovaný kabát.

O co je teď největší zájem?

Určitě letní lehoučké šaty. Je to skvělý materiál viskóza, plátno, ne úplet. Je ideální do veder.

Šijete asi na všechny velikosti… i když nejvíce asi na sebe, ne?

Ano, dost modelů jsem zkoušela na sobě. Ale šila jsem šaty i pro paní, která měla přes prsa 112 cm, což my dvě máme třeba 90 cm.

Šít na někoho s atypickou postavou musí být těžké.

Ano, to je. I když úplety jsou dost variabilní, takže to sedí. Zatím si nedokážu představit, že bych šila něco na dálku. Když už bylo i několik výjimek, moje zákaznice vždy chodí na zkoušky, aby jim oděvy seděly co nejlépe.

Co je nejtěžší zhotovit?

Například zakázku na svatební šaty nebo podšívkovaný kabát.

Jaký máte stroj?

Zatím domácí. Nic průmyslového. Musím se přiznat, že jsem začínala na staré Veritasce po mamce.

Myslíte si, že je Liberec město módy?

Liberec bylo v minulosti průmyslové textilní město. Bohužel tu tato tradice vymizela. Ale myslím, že lidé se k ručním pracem vracejí a ráda bych časem otevřela kurzy šití. Situace se každým rokem mění. Když jsem sem přišla před šesti lety, tak Liberec určitě nebyl moc kulturní ani městem módy, ale postupně se to zlepšilo. Lidé se učí lépe oblékat.

Jak vypadá vaše tvoření? Hodně návrhářů a švadlen už dnes ani neumí střihy. Berou si je z Burdy.

Já jsem se základy tvorby střihů naučila už na střední škole a stále se svoje znalosti snažím zlepšovat praxí. Střihy si tedy tvořím sama. Většinou vše začne myšlenkou na nový kousek. Vytvořím střih, vyberu materiál a celý oděv ušiji.

Kreslíte si návrhy?

To ani ne. Nejdříve všechno vzniká v mojí hlavě. Na papír to moc hodit neumím. Někdy mě jako první osloví materiál, a pak přijde myšlenka na konkrétní model.

Šijete na zakázku i vytváříte svoje kolekce?

Oboje. Často se stává, že něco vytvořím a pak mě lidé osloví, jestli bych jim to nezhotovila v jiné barvě nebo velikosti.

Co vy a konfekční móda?

Přiznám se, že nakupuji, ale mám i svoje oblíbené sekáče. Hlavně pokud se kus oděvu dostane do sekáče a pořád dobře vypadá, znamená to, že je kvalitní. Takže ještě nějakou dobu vydrží.

Fast fashion je teď hodně probírané téma.

Souhlasím, dneska je to fenomén doby. Vlastně to není jen v odívání, ale i v elektronice třeba. Oblečení je levné a skoro nic nevydrží.

Já osobně mám problém vybrat v konfekci halenku nebo sako. To mi snad nikde nesedí. Snažila jsem se to správně padnoucí najít několik let. Jsem štíhlá a stejně mám problém.

To je pravda. Často nesedí v ramenou, v podpaží odstává.

Ano, ta ramena jsou vždycky problém. Pak ještě délka rukávů i samotná délka saka.

Čemu se věnujete, když zrovna netvoříte módu?

Zajímám se o hudbu. Ráda cestuji, poznávám nové kultury i kuchyně.

Jakou jste si nejvíce užila?

Asi řeckou. Tu jsem párkrát navštívila i tady v Liberci. Teď se chystám i do francouzské.

Sledujete při cestování módu?

Ano, teď jsem byla v Itálii a tam jsem módu hodně sledovala. Nejvíce se mi líbily kožené věci boty a kabelky. Itálie je metropole módy. Já byla na severu, tak to nebyla tak módní část, ale opravdu hodně jsou zatížení na boty.

Říkala jste, že se Liberec kulturně zlepšuje, máte oblíbený klub nebo kavárnu, kam se chodíte bavit?

Mám ráda všechny ty malé kavárničky, které se tu postupně otevřely. Ráda chodím za kulturou do Varšavy.

Lucie Starostová: značka ANUK

Lucie Starostová vystudovala Střední průmyslovou školu v Praze a následně Textilní fakultu obor Technologie a řízení oděvní výroby na Technické univerzitě v Liberci. Práci pro konfekční firmu jako oděvní technolog zavrhla a vytvořila originální značku ANUK, která se zaměřuje na elegantní, ale zároveň uvolněné a praktické dámské oděvy. Pochází z Nymburka, ale nyní žije i tvoří v Liberci. Ve volném čase ráda navštěvuje liberecké kavárny, poslouchá elektronickou muziku, cestuje a objevuje nové kuchyně i módu.