Pomnichovská atmosféra způsobila současníkům z roku devatenáct set osm pochmurnou náladu a politická situace se stávala čím dál složitější. To se také odrazilo v mnoha minutách filmu.
Snímek je ale osvěžen několika akčními scénami, které příběh rozsvítí a oživí. Právě těmto obrazům klapla klapka na Liberecku.
Roku devatenáct set sedmdesátdva, kdy do Frýdlantu filmaři spolu s technikou zavítali, dostalo Frýdlantské náměstí historizující podobu.
Obchody štáb opatřil německými vývěsními štíty, zvěže radnice a zpodkroví nynější lékárny vlály dlouhé rudé prapory sčerným hákovým křížem.
Další úpravy se týkaly Fügnerovy ulice na konci města. Celkový dojem mrazivé atmosféry, která zasáhla hlavně pohraničí Čech byl bezchybný.
Na počátku srpna se začalo filmovat i v krajské metropoli. Liberec byl plný vojáků v černých uniformách, kterým vévodil v roli nacistického diktátora Gunnar Möller.
V kontextu doby a na filmovém plátně nechyběl pochopitelně italský milovník fašistických tendencí Benito Mussolini, kterého si ve Vávrově filmu zahrál Vladimír Stach.
Film provázely ale i problémy. Představitelem jednoho zhrdinů byl herec Martin Štěpánek, který ovšem krátce po té emigroval, a aby se mohl film dále promítat, byly vystřiženy všechny scény, ve kterých figuroval.
