Nejstarším z představovaných autorů je Alfons Mucha, malíř a kreslíř, jehož cesta vedla z rodné jižní Moravy přes Vídeň a Mnichov až do Paříže, kde mezi jeho přátele patřil například A. Rodin. V Paříži se ustálil Muchův styl, který tvoří důležitou součást světového secesního tvarosloví. Návštěvníci mohou zhlédnout například definitivní Návrh na plakát vlastní výstavy v Salon des Cent, do kterého autor vložil své umělecké i životní krédo.


Plakát vychází z prvků moravského lidového umění, ale obsahuje také symboly filozofie svobodných zednářů. Je působivý nejenom půvabnou dívčí postavou, sladěním linií a písma, ale i netradiční jemností barevného provedení.


Kresby Jana Preislera představují umělce jako vynikajícího koloristu a kreslíře zároveň. Jsou to studie nebo návrhy k jeho nejznámějším obrazům, do nichž autor vtělil nálady, vážící se k touze po lásce, i pocity ze zvláštního rozčarování, přicházející po nadějných počátcích.


Max Švabinský, učitel celé generace vynikajících českých grafiků, je zastoupen svou portrétní tvorbou, z níž Ela v klobouku je považována za jeden z nejkrásnějších portrétů v českém moderním umění.


Jeden z průkopníků českého a světového abstraktního umění, malíř, kreslíř, grafik a ilustrátor František Kupka patřil v Paříži na počátku dvacátého století k okruhu spolupracovníků anarchistické revue L´Assiette au Beure, pro kterou vytvořil tři satirické cykly – Peníze, Náboženství a Mír.

Pro libereckou výstavu byla vybrána definitivní verze sociálně kritické kresby Nové časy a pět studií z cyklu Peníze, které ukazují prvotní ztvárnění výtvarného nápadu.


Samostatnou kapitolutvoří dva autorské celky plzeňských rodáků - Hugo Boettingera a Karla Špillara. Západočeská galerie spravuje Boettingerovu kreslířskou pozůstalost, která především díky počtu téměř čtyř tisíc kreseb ukazuje nebývalý rozsah a pracovní nasazení tohoto umělce. V liberecké galerii jsou k vidění ukázky z jeho svěžích skic pražských zákoutí, ze společenského života přelomu století a ze symbolických kompozic ztracených rájů. Karel Špillar, tvůrce výzdoby Obecního domu v Praze, je zastoupen kolekcí portrétů, figurálních kompozic a aktů.