„Motivoval nás k ní měsíc čtenářů – březen, konkrétně jeho plakát s mottem Maratón čtení a s vyobrazenými běžci uhánějícími podél regálů v knihovně,“ doplňuje ředitelka.
Na start závodu se poslední březnový den postavilo úderem 15 hodiny hned jedenáct přihlášených borců – mezi vesměs mladými, sportovně vyhlížejícími muži i jedna dívenka i pětiletý čtenář Véna.
Úkolem pro všechny bylo vystoupat či vyběhnout schody směrem nahoru a šetřit při tom s dechem, neboť po doběhu museli všichni závodníci nahlas přečíst odstavec z knížky Karla Poláčka Bylo nás pět. A to vše v časovém limitu. Závodníci proto dali do závodu všechno, ale přesto e jim nepodařilo překonat kovaného profesionála – a totiž Marka Sekyru, vedoucího všeobecné knihovny, který očividně využil přehledu v důvěrně známém terénu. Ten zvítězil nejen rychlým během v čase 1.01.17 min, ale i dokonalou dikcí při finálovém čtení.
Ke cti mu ovšem dlužno přičíst, že hlavní ceny a prvního místa se vzdal ve prospěch druhého v pořadí. Jeho jméno však agentury neuvedly, neboť ředitelka Konvalinková jej ani nesdělila. Důvodem podle ní bylo, že v závodě nakonec nebylo vítězů ani poražených. Vyzdvihla pouze výkon nejmladšího závodníka Vény, který bez ohledu na svůj věk přečetl i po náročném běhu svoji literární ukázku s přehledem. Rovněž tak si všichni odnesli i odměny v podobě hodnotných knih. Výsledný ohlas na akci se pak stal zárukou, že se poběží i příští rok.
