Vědci našli nový způsob, jak detekovat cizí světy za sluneční soustavou

Tranzitní metoda je sice nadále nejčastější astronomický postup při pátrání po exoplanetách, může však využívat pouze optické dalekohledy a vyžaduje notnou dávku štěstí, aby tento dalekohled sledoval vzdálenou hvězdu právě ve chvíli, kdy před ní prochází planeta.

Nová metoda chce proto detekovat exoplanety pomocí radioteleskopů. Informuje o tom Universe Today.

Funguje to na plynné obry

Ani radioteleskopická detekce exoplanet není bez úskalí. Především jde o to, že většina exoplanet moc rádiového světla nevyzařuje, zatímco většina hvězd ano. A hvězdné rádiové světlo se může také hodně měnit v důsledku hvězdných erupcí.

Velké plynné planety typu známého Jupiteru však mohou být v radioteleskopech vidět jasně. A to ani ne tak kvůli samotnému planetárnímu tělesu, ale díky jeho silnému magnetickému poli. S tímto polem totiž interagují nabité částice z hvězdného větru, vyzařující rádiové světlo.

NASA má nový ambiciózní plán, jak hledat známky života na vzdálených planetách

„Jupiter je v rádiovém světle tak jasný, že ho můžete detekovat domácím radioteleskopem, a astronomové zaznamenali rádiové signály několika hnědých trpaslíků,“ píše Universe Today.

Z planety podobné Jupiteru, obíhající kolem jiné hvězdy, tak jasný rádiový signál sice zaznamenán nebyl, ale vědci se v nové studii, otištěné na preprintovém webu Arxiv, podívali na to, jaký by případně mohl být.

Planeta Jupiter.Zdroj: NASA/JPL/USGS/wikimedia.org

Model naznačil, že to jde

Svůj model založili na magnetohydrodynamice, jež popisuje interakci magnetických polí a ionizovaných plynů, a aplikovali jej na planetární soustavu známou jako HD 189733, o níž je známo, že se v ní nachází planeta o velikosti Jupiteru.

OBRAZEM: Neuvěřitelný pohled. NASA představila fotky vesmíru z Webbova teleskopu

V modelu simulovali interakci hvězdného větru s magnetickým polem planety a z toho vypočítali rádiový signál planety. A zjistili několik zajímavých věcí.

Za prvé se podle nich ukázalo, že planeta vytvoří jasnou světelnou křivku. To je rádiový signál, jenž se mění v důsledku planetárního pohybu, přičemž rádiová pozorování pohybu jsou extrémně přesná. Ještě přesnější než optická dopplerovská pozorování.

Planet mimo sluneční soustavu je nejméně pět tisíc:

Zjistili také, že rádiová pozorování mohou detekovat průchod planety před její hvězdou. V rádiovém signálu by se totiž v takovém okamžiku projevily specifické rysy ukazující, jak před hvězdou prochází magnetosféra planety. 

Oba tyto signály by však byly velmi slabé, takže jejich pozorování bude vyžadovat novou generaci radioteleskopů. „Pokud dokážeme detekovat planetární rádiové signály, poskytnou nám přesné orbitální měření alespoň jedné planety v soustavě a pomohou nám porozumět složení a vnitřku exoplanety. Byl by to velký skok vpřed v našem chápání exoplanetárních systémů,“ uzavírá Universe Today.