Kliknutím zvětšítePtačí populace jsou ovlivňovány škodami způsobenými lidskou činností. Za úbytek ptáků může ničení biotopů, změny klimatu, pesticidy a další znečištění přírody, nadměrný lov, cizí druhy nebo nemoci. Podle vědců to z nich dělá živé indikátory globálních změn. Proto je také označují za "kanárky v uhelném dole".
Jen v Severní Americe a Evropě ubyly v posledních desetiletích miliardy ptáků. Ohrožení jsou především v oblastech mírného pásma a ve většině bohatších zemí. Vyplývá to ze studie zveřejněné v časopise Annual Review of Environment and Resources.
Obří pokles ptačí populace
„Ptáci jsou přitom živočichem, který nám může vyprávět příběh o zdraví planety,“ řekl Alexander Lees z Manchester Metropolitan University ve Velké Británii, který studii vedl.
Zatímco díky práci ochranářů se od roku 1988 podařilo navýšit populaci sedmdesáti druhů natolik, že kleslo riziko jejich vyhynutí, stav téměř tří stovek druhů se podle studie výrazně zhoršil. U 49 procent druhů ptáků pak byl zaznamenán nebo se předpokládá pokles populace, u 39 je stav stabilní, u šesti procent pak počet jedinců roste a u sedmi procent je neznámý. Výjimku z úbytku představují hlavně vodní ptáci, jejichž populace žijící v mokřadech v Severní Americe a Evropě od roku 1970 vzrostly o třináct procent. Obnova relativně malých mokřadních ploch tak může mít obrovský pozitivní dopad.
Hůře jsou na tom ptáci žijící na pastvinách a v lesích, kteří potřebují mnohem větší plochy. Za poklesem jejich počtu stojí i chemické látky používané v zemědělství. Odhaduje se například, že jen v Kanadě každoročně zahyne 2,7 milionu ptáků v důsledku konzumace pesticidů. Také v Evropě prudce ubylo ptáků žijících na zemědělských plochách, a to o 57 procent od roku 1980. Problémem jsou také domácí kočky, které jen ve Spojených státech zabijí až 2,4 miliardy ptáků ročně. Vědci dále zjistili, že v každé zemi se vyskytuje alespoň jeden celosvětově ohrožený druh.
„Rostoucí stopa lidské populace představuje hlavní příčinu většiny hrozeb pro ptačí biodiverzitu,“ uvádí závěr studie. Populace ptáků v USA a Kanadě se od roku 1970 snížila o tři miliardy, zatímco z Evropy od roku 1980 zmizelo šest set milionů ptáků. Většina dlouhodobě sledovaných dat pocházela z Evropy, Severní Ameriky, Indie a některých lokalit v Africe, ale novější monitoring v Latinské Americe a Asii ukázal podobné výsledky.
Zachráněni před vyhynutím
Některé jednotlivé druhy se podařilo zachránit. Například poštolku skvrnitou, jejíž populace klesla na jednu hnízdící samici, se nyní podařilo obnovit na stovky jedinců. Také byla zachráněna hoko mitu v Brazílii, která byla ve volné přírodě vyhubena, ale podařilo se ji obnovit z ptáků držených soukromými sběrateli.
Autoři studie soudí, že snahy o ochranu přírody byly úspěšné především při záchraně jednotlivých druhů v konkrétních lokalitách, ale ke zvrácení celosvětového úbytku je podle nich zapotřebí politické vůle a finančních prostředků.
Na základě celosvětových údajů, které shromáždila organizace Birdlife International, generální ředitelka této ochranářské skupiny Patricia Zuritaová uvedla: „Ptáci jsou skutečným kanárkem v dole, pokud jde o ukazatele zdraví naší planety. Je to tak vzhledem k jejich citlivosti na změny ekosystémů, všudypřítomnosti na celé planetě a tomu, jak dobře je známe. Musíme jim naslouchat a jednat podle toho, co nám říkají, protože mizí stále rychleji.“
10
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
