Tým fyziků z přírodovědecké fakulty zkoumá možnosti úpravy nanovláken za pomoci plazmatu. Nanovlákna se při výrobě filtrů nanášejí na podkladovou tkaninu. Kvůli zlepšení mechanických vlastností a lepšímu přilnutí se musí ještě laminovat. Právě tento krok chtějí vědci obejít. Na ověření možnosti získali od agentury 760 tisíc korun.

ON-LINE ke koronaviru ZDE

"Rádi bychom zjistili, zda můžeme tento technologický krok nahradit procesem, při němž podkladovou tkaninu i samotná nanovlákna ošetříme plazmatem, které je generováno za atmosférického tlaku," uvedl řešitel projektu David Pavliňák.

V laboratoři už mají postup vyzkoušený, ale chtějí zjistit, zda je po technické i ekonomické stránce využitelný i pro průmyslovou výrobu a zda si filtry ošetřené plazmatem udrží své vlastnosti s plynutím času a v běžném prostředí.

Nový prototyp respirátoru

Antropologové testují spolu s kolegy z ČVUT v Praze nový model prototypu ochranného respirátoru pro děti a mladistvé. Chtějí také vytvořit metodiku, která lidem pomůže s výběrem správné velikosti a tvaru masky. Na projekt, který potrvá dva měsíce, získali 130 tisíc korun z Technologické agentury.

"Máme k dispozici rozsáhlou databázi trojrozměrných scanů obličejů a aktuálně díky ní testujeme jak virtuální, tak fyzický prototyp masky pro děti od čtyř do 18 let. Cílem obou našich týmů je především stanovit věkovou hranici, kdy už mohou i mladiství nosit ochranné pomůcky určené pro dospělé," uvedla vedoucí výzkumného týmu Petra Urbanová.

Zároveň chtějí brněnští výzkumníci vyvinout jednoduchý postup pro volbu správné velikosti a tvaru. "Obvykle je k tomu potřeba změřit na obličeji jeden až dva standardní rozměry. My bychom rádi vytvořili algoritmus, který s pomocí fotografie z mobilního telefonu snadno a rychle doporučí vhodnou velikost a typ masky," doplnila Urbanová.