Odborníci bádali v Hybešově ulici v místech, kde vyroste nová bytovka. „Výzkum trval týden, jelikož celý prostor patřil do záplavového území řeky Svratky a tím pádem se v místě nenacházelo osídlení,“ uvedla archeoložka Lenka Sedláčková ze společnosti Archaia.

Na staveništi u Vražkova objevili archeologové řadu pravěkých hrobů.
FOTO: U Vražkova našli hroby z pravěku. Jeden by mohl patřit i Keltům

Bádání u Nových sadů
• V místě budoucího bytového domu v Hybešově ulici archeologové našli stopy drobného vodního toku.
• Může jít o pozůstatky Novosadského potoka.
• Potok tekl až k současným Novým sadům.
• V ulici Nové sady archeologové nyní odkrývají pozůstatky vesnice Novosady.

V místě budoucího bytového domu v délce třicet metrů archeologové objevili vodoteč, jejíž největší šířka byla necelé dva metry. „Novosadský potok tekl až na Nové sady. Je otázkou, jestli objevená vodoteč skutečně byla oním potokem. Drobný kůl zachycený na břehu ale naznačuje, že alespoň místy byl upravován a zachytili jsme i dvě dřevěná koryta svádějící vodu do zmíněného potoka,“ řekla Sedláčková.

Objev podle ní nebyl nečekaný, území kolem Hybešovy ulice dokumentují nejen historické mapy. „V minulosti bylo několik výzkumů v prostoru svatoanenské nemocnice. Svah už v něm stoupá, a archeologové dokumentovali osídlení od jedenáctého století,“ zmínila.

Výjevy ze života starověkých Římanů, mýty a výzdoba vil, které před zhruba dvěma tisíci let pohřbila erupce Vesuvu, jsou ode dneška k vidění na výstavě v italské metropoli. Výjimečná expozice v národním muzeu v Římě představuje přes stovku uměleckých děl,
Staří Římané recyklovali odpad. Dokazují to trosky Pompejí, tvrdí vědci

Její kolegové ze společnosti Archaia v současnosti bádají i nedaleko, v ulici Nové sady. Odkrývají tam pozůstatky středověké vesnice Novosady.

„Domy se vinuly podél cesty z Brna na Křídlovice, kopírovaly linii dnešní ulice Nové Sady. Na usedlosti navazovaly rozsáhlé zahrady. Při přípravách na druhé švédské obléhání Brna vesnice lehla popelem, ale lidé domy opět vystavěli. Ještě k roku 1843 žilo v Novosadech osmdesát rodin zahradníků. Až ve druhé polovině devatenáctého století vesnice ustoupila činžovním domům,“ popsala v textu o vesnici archeoložka Michaela Přibylová.