Kliknutím zvětšítePodrobná studie vzorků lidské stolice, získaných ze solných dolů Hallstatt-Dachstein/Salzkammergut v Rakousku, odhalila dva druhy hub: Penicillium roqueforti a Saccharomyces cerevisiae, známé také jako pivovarské kvasnice.
Tyto dvě houby se dodnes běžně používají k výrobě modrého sýru a piva. Historici se tak z dávného "hovínka" dozvěděli nejen něco o tom, co naši vzdálení předkové jedli, ale také to, jak propracovaná byla jejich výroba jídel a nápojů.
Předci si potrpěli na vlákniny
„Analýza celého genomu naznačuje, že se obě houby podílely na kvašení potravin. Získali jsme tak první molekulární důkazy o požívání modrého sýra a piva v době železné Evropy,“ uvedl podle serveru Science Alert mikrobiolog Frank Maixner z Výzkumného ústavu Eurac pro studium mumií v Itálii.
K identifikaci hub použili vědci kombinaci mikroskopických technik, s jejichž pomocí studovali složení proteinů, DNA, genetického materiálu a mikrobů uvnitř vzorků. Kromě uvedených bakterií se ve vzorku trusu vyskytovaly také fragmenty rostlin, včetně otrub a klásků z různých obilovin.
Podle výzkumného týmu byla strava Evropanů z doby železné vysoce vláknitá a bohatá na sacharidy. Hlavní jídlo doplňovali naši předci fazolemi, ovocem, ořechy a produkty živočišného původu.
Novější vzorky lidského trusu z téhož místa ukazují, že až do období pozdního baroka, tedy zhruba do poloviny 18. století, převládalo ve stravě tehdejších lidí nezpracované jídlo, čerstvé ovoce a zelenina. Což svědčí na jedné straně o tom, jak nedávné jsou naše současné stravovací návyky, na druhé ale také o tom, že některé způsoby přípravy pokrmů, jichž se držíme až dodnes, se v lidském vědomí udržely po tisíce let.
„Zdá se, že horníci z Hallstattu záměrně aplikovali technologie kvašení potravin s mikroorganismy, které se v potravinářském průmyslu stále používají,“ říká Maixner. Studii jeho týmu zveřejnil odborný titul Current Biology.
Solné doly udrží trus
Pokud se vám zdá doba 2700 let příliš dlouhá na to, aby ji přečkala taková věc jako lidské výkaly, pak máte nepochybně pravdu. Podzemní solné doly v Hallstattu jsou ale výjimečné prostředí, a právě jejich charakter přispěl k tomu, že se zde lidský trus v několika vzorcích jako na jednom z mála míst na světě zachoval.
Pro zachování výkalů je obvykle třeba buď věčně zamrzlá půda či jiný podobný biotop, nebo poušť, která je dokonale vysuší. Dalším typem vhodného prostředí je suchá jeskyně. A právě tato charakteristika odpovídá dolům Hallstatt-Dachstein/Salzkammergut, jež navíc zůstávají po celý rok chladné, což konzervaci výkalů rovněž pomáhá.
Pití piva a výroba sýrů jsou samozřejmě dvě z nejstarších kulinářských dovedností moderní lidské historie, jejichž stopy můžeme sledovat v archeologických nálezech starých tisíce let, ale současný objev prozrazuje více o tom, jak se tato praktika uplatňovala a šířila.
„Tyto výsledky vrhají nové světlo na život prehistorických solných horníků v Hallstattu a umožňují nám porozumět starodávným kulinářským dovednostem na zcela nové úrovni,“ říká archeoložka Kerstin Kowariková z přírodovědného muzea ve Vídni v Rakousku.
„Je stále zřejmější nejenom to, že prehistorické kulinářské postupy byly důmyslné, ale také to, že komplexní zpracování potravin a technika kvašení hrály v naší rané historii potravin významnou roli,“ dodala.
38
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
