VYBRAT REGION
Zavřít mapu

URAN: Vše nasvědčuje tomu, co každý popírá

Podještědí - Josef Jadrný je jedním zmnoha lidí, kteří se ve vrcholném produktivním věku rozhodli vybudovat klidné zázemí právě vtéto části země. Je to právě on, kdo již mnoho měsíců otevřeně varuje, že kořeny lípy, které je podle odborníků přibližně 950let, stejně jako linie podještědských rodů, mohou být již brzy zpřetrhány průmyslem.

10.6.2008
SDÍLEJ:

V obci Kotel opět demonstrovali proti těžbě uranu.Foto: Deník/Petr Šimr

Tento víkend se opět uskutečnila demonstrace, či spíše happening lidí, kteří stále poukazují na reálnou možnost budoucí těžby uranu v kraji Karolíny Světlé. Ministerstvo životního prostředí již přece vyhlásilo Chráněné ložiskové území (CHLÚ), jaký má tedy smysl pořádat tato setkání?

Velký. Navzdory mnoha politickým slibům se velice často děje pravý opak toho, co politici prohlašují. Podle mého názoru lidé mají právo chránit svůj rodný kraj. Jakkoliv je na úředním papíru kulaté razítko, stále to nezakazuje místním lidem, aby řekli, že s tímto nesouhlasí a udělají maximum pro garanci, že nebude Podještědí nikdy obětí těžby uranu.

Máte nějaký konkrétní důvod se domnívat, že nynější politické deklarace o nemožnosti budoucí těžby uranu nemusí již za několik let platit?

Proč za několik let? Je to několik měsíců, co veškeré snahy lidí, kteří zde žijí, byly Ministerstvem životního prostředí ČR označovány za neopodstatněné. Uběhlo jen pár týdnů od schválení CHLÚ a do Stráže pod Ralskem přijel slavnostně ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. Zde oznámil, že uran se těžit začne. Podle něj je jen otázka kdy a kde.

Co na to říká ministerstvo životního prostředí? Vždyť právě tento nejvyšší orgán určený k ochraně přírody a krajiny by měl být vaší oporou.

Asi by to tak mělo být. Mám skutečně hořko v ústech. Stále nemohu pochopit, proč specialisté a právníci ministerstva pro životní prostředí zde nebyli v kritických chvílích a nepomáhali místním, tedy obyvatelům ČR, najít způsob, jak vyhlášení CHLÚ zabránit.

Stejně jako další novináři jsem den před konáním happeningu od zmíněného ministerstva obdržel tiskovou zprávu. Tiskový mluvčí v ní říká, že otevření nových ložisek je nemožné. Argumentuje také tím, že australská společnost, která měla o místní uran zájem, nedostala povolení k průzkumným vrtům.

Jsem velice opatrný na to, jak vykládat ministerská stanoviska. Nevím zcela přesně, co chce ministerstvo naznačit slovy „otevírání nových ložisek“. Skutečně nejsem přesvědčen, že ložisko, které je zde pod Kotlem, lze po téměř třiceti letech od provedení průzkumných vrtů a zaevidování v surovinových majetcích České republiky považovat za ono „nové“. Pokud tomu tak je, tak bych takový krok ministerstva uvítal. Jenže i tiskové zprávy se mnohdy mění a nejsou právně vymahatelné.

V sobotu přijela do obce Kotel také bývalá ministryně školství a první místopředsedkyně Strany zelených Dana Kuchtová. Proč?

Paní Kuchtová nás přijela podpořit. Jsem rád, že zde byla. Mluvila jasně a otevřeně. Vyjádřila nám plnou podporu. To je mimo jiné podle mého názoru také ukazatelem, že naše obavy nejsou bezdůvodné. Nepředpokládám, že by první místopředsedkyně vládní strany koalice jezdila na akce, které jsou reálně pomýlené či neopodstatněné.

Vy sám odcházíte do Podještědí z ruchu města. Jak jste mi jednou svěřil, již nyní se připravujete na důchodový věk strávený zde, ve stínu Ještědu. Jak Váš boj proti eventualitě uranových dolů vnímají starousedlíci?

Je pro mě těžké o tom mluvit. Právě oni dávají celé věci navýsost lidský rozměr. Postoj rodáků, kteří nikdy nezanevřeli na svou domovinu, lze rozdělit na dvě poloviny. Jedni lidé chodí na demonstrace, společně s dalšími posílají dopisy a dělají skutečně s maximálním vypětím vše proto, aby zde uranové doly neměly šanci. To jsou mnohdy ti staří lidé, kteří přicházejí na setkání u Tisícileté lípy se svými vnoučaty a najednou mají slzy v očích. Ti další upadají v beznaděj. Nevěří, že od časů ČSSR se něco změnilo a boj proti uranovým dolům ze zkušenosti považují za boj s větrnými mlýny. Každopádně všechny spojuje touha nikdy neslyšet slovo uran.

Ze strany těžařů zaznělo, že i za předpokladu případné těžby nedojde k ohrožení krajiny. Můžete nějakým konkrétním způsobem toto tvrzení zpochybnit?

Když se zde v osmdesátých letech dělaly průzkumné vrty, jejich následkem došlo k poklesu spodní vody. Blízké studny následně vyschly. To je způsobeno tím, že ložisko uranu je odděleno vrstvou kamene od obrovské zásoby pitné vody. Toto podzemní jezero dosahuje od Ještědu až po Vltavu. Pro ilustraci je zřejmě dobré doplnit, že narozdíl od zde provedených průzkumných vrtů je například v nedaleké oblasti Stráže pod Ralskem hned několik tisíc těchto děr, které protínají rezervoár vody a spodní vrstvy, kde je uran.

Na druhou stranu stát bude nyní investovat dvě miliardy korun, aby mohl vystavět speciální technologii. Pomocí této má dosáhnout účinnějšího způsobu vyčištění kontaminovaných vod po těžbě kyselinou v již zmíněné Stráži pod Ralskem. To by mohlo nasvědčovat dobrému úmyslu ze strany státu, nemyslíte?

To by skutečně mohlo. Tedy pokud opomeneme fakt, že v případě nové těžby by tuto technologii stát musel beztak vybudovat. To je ovšem jenom spekulace. Stejně se například spekuluje, proč se opět na vysokých školách otevírají obory, které zajistí dostatek důlních inženýrů na těžbu uranu. I to je ovšem jen shoda náhod.

Věříte, že pokud nyní státní představitelé ve věci těžby fabulují, máte šanci stát v cestě obchodu, který je s připočtením dalších nedalekých ložisek v řádech bilionů korun?

Stejně jako věřím, že naše společnost je svobodná, stejně jako jsem přesvědčen, že má každý právo bránit svůj domov a kraj, stejně tak jsem i přesvědčen, že snaha nás všech ochránit Podještědí před uranovými doly má smysl. Jakkoliv by ke skutečné těžbě mohlo dojít za patnáct až dvacet let, je již nyní naší povinností tuto zem chránit pro ty, kteří přijdou po nás a budou zde chtít žít a tento kraj bude domovem jejich rodin. Nenechme si zničit život a domov.

Autor: Jan Široký

Místo události:
10.6.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Videosouhrn Deníku – 17.–18. února 2018

Jizerská 50, chodci vs. řidiči, výcvik topičů a zpěvavé dračky: videa víkendu

Mladí liberečtí judisté spolu se svými trenéry.

Sakura byla na Ikizama Cupu. Liberecká výprava vybojovala pět cenných kovů

Do stopy na jasankách a veršem na rtech

Bedřichov - Jizerská padesátka je plná osobních příběhů. Vedle profesionálních i amatérských běžců vyrazili i hobíci. Ale nejen oni. S padesátkou se popral třeba i herec a moderátor Jakub Kohák, všichni borci nad sedmdesát let, účastníci z Klubu mistrů Jizerské 50, ale například i básnířka s knihou v ruce.

Holoubek se senzace v premiéře nedočkal, Liberec prohrál na Spartě 0:2

Liberec - Nový liberecký trenér David Holoubek si premiéru u nového mužstva odbyl na Spartě, kde dříve působil.

FOTO: Tři šlechtici z rodu Valdštejnů opět v klidu odpočívají v zemi

Jilemnice – Pro historiky nevídaná událost. Genetické testy prokázaly, že jde skutečně o kosterní ostatky Valdštejnů. Nález dokladuje, že Jilemnice byla už ve 13. století významným centrem regionu.

FOTO: Liberec sesadil lídra, Ústí porazilo odpadlíka

Liberec - Do konce základní části extraligy volejbalistů zbývají pouhá dvě kola a situace v popředí tabulky se díky liberecké výhře v Českých Budějovicích dramatizuje.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT