Přišly více jak dvě stovky lidí

I přes mrazivé počasí se v nedělní ráno dostavilo na dvě stě padesát lidí k památnému stromu zvanému Tisíciletá lípa v obci Kotel. Tato obec je v samotném centru ložiska uranu. Během pokojné demonstrace vyzval hlavní organizátor přítomné vlastníky domů a jiných nemovitostí, aby se připojili k nesouhlasu s vyhlášením chráněného ložiskového území (CHLÚ).

Jak uvedla jedna z účastnic protestu, uranové doly by pro ní znamenaly ztrátu rodiště. „Pocházím z tohoto kraje a chci zde žít i nadále. Je to kraj, kde mám domov a nechci o něj přijít,“ uvedla.

Po skončení projevů u Tisícileté lípy připojili mnozí z místních obyvatel svůj podpis na písemný protest směřovaný ministerstvu. Přítomní lidé se pak přesunuli k pramenu řeky Ploučnice na znamení obav ze zničení zásob podzemních vod, které by s sebou mohla případná těžba radioaktivního nerostu přinést.

Zóna zasahuje čtyři obce

Diamo, což je státní podnik pro těžbu uranu, koncem léta tohoto roku požádalo o vyhlášení CHLÚ v katastru čtyř obcí v celkové rozloze deset a půl kilometrů čtverečních. Chráněné ložiskové území je oblast, ve které se bez povolení těžařské společnosti nesmí stavět ani rekonstruovat žádné budovy. Podle zákona z roku 1988 je účastníkem řízení pouze těžařská společnost. Obce ani majitelé nemovitostí nemají právní instrument vyhlášení CHLÚ zvrátit.

Starostové: Je to porušení Ústavy

„Považujeme naše vyloučení z pozice účastníků řízení za flagrantní porušení Ústavy ČR,“ sdělil místostarosta Českého Dubu Martin Bobek. I s odvoláním na nález Ústavního soudu se s tímto tvrzením obracejí všechny čtyři obce k Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvu životního prostředí ČR. „Požadujeme okamžité zastavení řízení o vyhlášení CHLÚ. Pokud to bude nutné, chceme se dovolávat svých ústavních práv i u Ústavního soudu,“ doplnil místostarosta.

Hlavní organizátor demonstrace Josef Jadrný z Janova Dolu věří, že se podaří vyhlášení CHLÚ zastavit. „Neumím si představit, že by v této krásné horské krajině působily uranové doly. To by byla katastrofa nejen pro krajinu, ale také pro každého, kdo zde žije,“ uvedl. Podle Jadrného by sebou uranové doly například přinesly velký přísun námezdních dělníků z východní části Evropy. „Samozřejmě lze v případě těžby také očekávat nezvratné zásahy do krajiny,“ zdůraznil.

Založili také pobočku zelených

Josef Jadrný založil místní organizaci Strany zelených, která oficiálně vznikla teprve tři dny před konáním demonstrace. Od této strany si podle svých slov slibuje politickou podporu, která konkrétně v tomto případě vychází z programových cílů zelených.

Pod Kotlem je sto miliard korun

Hodnota uranu, který se nachází pod obcí Kotel, stoupla vlivem růstu ceny uranu na světových trzích na částku okolo jednoho sta miliard korun. V počátku devadesátých let řízení o vyhlášení CHLÚ na tuto oblast již probíhalo, ale pro tehdejší nízkou cenu uranu samo Diamo od řízení ustoupilo. „K opětovnému podání žádosti o vyhlášení chráněného ložiskového území nás vedly ekonomické ukazatele, ze kterých vyplývá, že případná těžba ve zmíněné oblasti by byla efektivní,“ vysvětlil před nedávnem ředitel státního podniku Diamo Jiří Jež.

Od doby, kdy Diamo poprvé žádalo o vyhlášení CHLÚ, stoupla cena za jeden kilogram uranové rudy několikanásobně. Z původních přibližně devíti set korun se tento rok dostala na částku přesahující sedm tisíc korun za kilogram rudy. Následně pak klesla a podle dlouhodobých předpokladů se cena tohoto nerostu bude pohybovat okolo pěti a půl tisíce korun.

Předseda senátu je pro uran

Jak před nedávnem potvrdil Deníku předseda Senátu ČR Přemysl Sobotka, obnova uranové těžby není věcí nereálnou. „Osobně jsem zastáncem využívání jaderné energie. Považuji to za ekologicky čistý a bezpečný zdroj,“ předeslal senátor.

Dále uvedl, že je zastáncem využití nerostného bohatství. „Cena uranu natolik stoupla, že je to nyní jedno z největších bohatství, které naše země má. Myslím si, že minimálně ta místa, kde se uran těžil a kde jsou doposud dostatečně velká ložiska, by měla být vytěžena,“ uvedl Přemysl Sobotka. „Samozřejmě tím nesmí být výrazně poškozeno životní prostředí tak, jak se to stávalo v době před dvaceti lety,“ dodal.

Záleží na rozhodnutí vlády

Obnově těžby uranu doposud brání vládní usnesení, kterým v devadesátých letech, kdy byla cena za kilogram uranové rudy na minimu, vláda ČR rozhodla o útlumu těžby uranu.

Rozhodnutí vlády však nemá charakter zákona a vláda jej může kdykoliv změnit či zrušit. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které je zřizovatelem s.p. Diamo, každý rok vyhodnocuje stav nerostného bohatství na základě expertíz, které Diamo předkládá. Právě toto vyhodnocení bylo důvodem, proč po patnácti letech Diamo opět žádá o vyhlášení CHLÚ, což je mimo jiné jeho povinnost.

Pokud by se vláda ČR rozhodla pro obnovení uranové těžby, je pravděpodobné, že by se tak stalo nejdříve v oblasti Hamru na Jezeře, kde jsou v zemi stále nevytěžená ložiska uranu v hodnotě přibližně za sedm set miliard korun, což je zhruba osmdesát procent rozpočtu celé České republiky na minulý rok 2006.

Zahájení trvá nejméně deset let

Obnova uranové těžby je dlouhodobý proces, který potřebuje minimálně desítku let. Podle náměstka ředitele pro výrobu s.p. Diamo Mariana Böhma je potřeba vyřešit mnoho věcí, které musí obnově těžby předcházet. „Vedle mnoha povolení a průzkumů, které musíme provést, je tu také personální otázka. V současné době není v našem regionu dostatek kvalifikovaných horníků ani odborníků. Tyto by musela připravit do zahájení těžby Vysoká škola báňská,“ předeslal náměstek.

Obce na uranu pouze tratí

Ačkoliv se jedná o jedno z nejlukrativnějších odvětví těžebního průmyslu, obce, kterých se těžba týká, z ní nemají prakticky žádný profit. Například zmíněný Hamr na Jezeře, který byl v padesátých letech znám jako Riviéra severu, dostává co by kompenzaci roční příspěvek ve výši osmdesát tisíc korun ročně.

Podle starosty Hamru takto malá částka nikdy nenahradí ztráty, které obec těžbou utrpěla. „Během čtyř desetiletí Hamr na Jezeře ztratil sedmdesát procent trvalého obyvatelstva, místy došlo v obci k propadům půdy a některé domy muselo Diamo vykoupit, protože propady byla narušena jejich statika,“ uvedl starosta Milan Dvořák.

Čtrnáct let na sanaci nestačilo

Ani s nápravou po těžbě není spokojený. „Čtrnáct let po ukončení těžby jsou zde stále polorozpadlé domy po Uranových dolech a obec se do dnešního dne z těžby uranu nevzpamatovala,“ dodal starosta Hamru na Jezeře Milan Dvořák.

Diamo nyní čeká na dotace, aby mohlo zlikvidovat povrchové stavby. Drtivá většina z nich je však kontaminována. Z toho důvodu není možné budovy zdemolovat a odvézt na skládku, protože se jedná o nebezpečný odpad. Pro ilustraci likvidace jedné tuny běžného komunálního odpadu stojí více jak tisíc korun. Likvidace nebezpečného odpadu kontaminovaného radioaktivní látkou se pak pohybuje v násobcích zmínění částky.

ÚČASTNÍCI PROTESTU PŘI POCHODU K PRAMENI ŘEKY PLOUČNICE. Demonstranti nemají strach jen z možné ztráty svého bydliště, často i rodného místa. Obávají se i možného zničení zásob podzemních vod, které by hrozilo, pokud by těžba uranu byla zahájena.

FOTO/Bartovský Ota