Putování zahájíte v srdci Frýdlantského výběžku. Frýdlant má hezké okolí a je branou do Jizerských hor nabízející vyžití pro pěší turisty, cykloturisty i horolezce. Z náměstí vyrazíte směrem k jedné z dominant, a to frýdlantskému zámku (50°54´53´´s. š., 15°5´1´´ v. d.), kde si můžete udělat první zastávku. Kombinace středověkého hradu a renesančního hradu, tak lze charakterizovat památkový celek Frýdlant. Hrad vznikl v polovině 13. století a s jeho zvelebováním začali Bibrštejnové a následně šlechtický rod Redernů, který nechal vybudovat renesanční zámek a kapli.

V letech 1622 až 1634 Frýdlant patřil Albrechtu z Valdštejna, který z něj udělal hospodářskou doménu zdejšího kraje. Po jeho smrti až do roku 1945 patřil rodu Clam-Gallasů a následně přešel pod stát. V současnosti se jedná o dvoupatrovou stavbu kolem malého nepravidelného nádvoří, kterému dominuje velká válcová věž, bergfrit. Frýdlantský hrad a zámek je veřejnosti otevřen standardně od dubna do října, a to od úterý do neděle. Na výběr máte ze šesti okruhů.

Od zámku odbočíte a projedete údolím přes Krásný Les a Řasnici (50°56´45´´ s. š., 15°10´8´´ v. d.). Během nenáročné cesty se můžete kochat krásnou krajinou. Za návštěvu stojí bývalá kovárna Ondřeje Stelziga, který vedl odboj proti frýdlantské šlechtě v letech 1679 až 1687. Můžete zhlédnout expozici kovářského řemesla a obdivovat lidovou architekturu.

Z Řasnice budete pokračovat na Jindřichovice pod Smrkem souběžně s naučnou stezkou „Okolím Jindřichovic, za výšinami ideálů a do údolí duše“. V areálu Žijícího skanzenu (50,961400N, 15,233100E) najdete Muzeum života venkovského obyvatelstva před průmyslovou revolucí, stavby lidové architektury, větrný mlýn či knihovnu ekologické, duchovní a krásné literatury. V muzeu mají expozici představující život na venkově zejména v 18. až 19. století. Součástí jsou různé zemědělské stroje, vybavení dílny, kuchyňské náčiní či tkalcovský stav.

Uprostřed obce se vydáte směrem k hraničnímu přechodu Kukačka a už po polské cyklostezce dojedete po šesti kilometrech k Czarcimu mlynu v Cziernawe Zdróji. Jedná se o funkční, původně vodní mlýn. Zde můžete ochutnat čerstvě upečený chleba. Odtud se můžete do Čech vrátit po Krakonošově cyklostezce přes Nové Město.

A ptáte se, proč se cyklostezka jmenuje Mlýnská? Protože v obou směrech je značena na hlavních rozcestnících směrovkami s logem větrného mlýna a nápisem Mlýnská.

logoZdroj: archiv partnerů

logoZdroj: archiv partnerů