Kliknutím zvětšíteAutorka knihy Kateřina Tůmová a Marie Růžičková se znají, a proto si v rozhovoru, který je součástí knihy, tykají.
Jednou jsi řekla, že všichni mají nějakou minulost a že se nemáš za co stydět. Vidíš to s odstupem času pořád stejně?
Vidím. Nezměnila bych vůbec nic. Když jsme s Vláďou začínali, bylo mi líto, kolik lidí se do něj pustilo, protože za mnou stál. A důvodem pro řadu z nich byla právě moje minulost. On byl přitom tím jediným, koho jsem chtěla v našich začátcích chránit, a byl to také moment, kdy mi bylo líto, že se na něj kvůli mně sesypala vlna kritiky.
Já s ní byla smířená, do jisté míry jsem to i čekala. Na co jsem ale připravená nebyla, byla zášť lidí a jejich komentáře. Každý soudil, aniž mě znal a věděl, co a jak se kde seběhlo.
Marie Růžičková a porno:
Pojďme se vrátit do času před Vláďou. Kým jsi tedy byla v minulosti?
Tancovala jsem v klubech a nikdy to nepopírala, neumím to. Média mně dala různé nálepky, ale zbytečně. Jsem úplně normální holka a nikdy jsem svoje tělo neprodávala. V tomhle ohledu mám naprosto čisté svědomí. Od té doby navíc uteklo hodně vody, jsem máma, což je moje životní role. Minulost má každý, jak už zaznělo… Vracet se do ní a omlouvat se nechci ani nemusím. Je to uzavřené!
Když se podíváš na začátky vztahu s Vláďou, je něco, co bys změnila, udělala jinak?
Pořád ti budu tvrdit, že co se má stát, se stane. V čem bych byla možná jiná, je otevřenost k novinářům. Byla jsem tímhle vším nepoznamenaná, úplně čistý, nepopsaný list papíru, a netušila, že cokoli řeknu, bude použito proti mně. Vláďa mě varoval, na rozdíl ode mne dobře věděl, co bulvár dokáže… Ale říkejte tohle sedmadvacetileté holce, takže jsem občas plácla něco, co se hned otočilo a zneužilo.
Nejhorší zkušenost právě s tiskem…
Těch bylo. V začátcích s mým mužem to byl náš denní chleba a já se strašně bála především toho, aby to nehodilo stín na jeho osobnost. Na ten post legendy. Dostávala jsem se tehdy až do depresivních stavů, kdy jsem si dávala za vinu spoustu věcí a všechno bylo bolavý. Netušila jsem, kam až novináři můžou zajít, že je zajímá, kdykoli vylezu z domu a jdu do auta, s kým se potkám, kam jedu a jak vypadám. Ta touha sehnat jakékoli vyjádření, fotku nás dvou, pomluvit mě… Všechno jsem si strašně brala.
Vláďa má z předchozího manželství dvě děti. Vídáš se s nimi?
To je složitá věc a já Vláďovy děti chápu, že jimi nejsem vítaná. Každý dítě si navždycky přeje mámu a tátu dohromady, nechce přijmout, že z manželství se někdy stane přátelství a že úctu a respekt může mít člověk stejně. A taky to, že se může zamilovat. To jako dítě nepřijmeš nikdy. Já jeho dětem rozumím, ztratily mámu a to bylo pro ně těžké. Netlačím na pilu v ničem. Ale něco už se asi změnit nedá. (posmutní)
Vláďa se zamiloval a z toho vyplynuly zásadní kroky… Dětem se asi zpočátku logicky nemusely líbit.
Ano, Vláďa se zamiloval. Říkal mi, že měl celý život pocit, že láska je nějaká, ale najednou měla úplně jiný rozměr. Tohle všechno se však složitě vysvětluje zraněným dětem. A já je chápu. Vážně. Přišly o milovanou osobu, která držela rodinný krb, a táta měl najednou nový vztah. Byly momenty, kdy vznikly třecí plochy, ale já vždycky mlčela. Nikdy jsem nechtěla poškodit vztah mého muže a jeho dětí.
Snažila ses rodinu stmelit? Být spíše pojícím než rozdělujícím prvkem?
Moc. Byla jsem naivní. Jsem typický Rak, chtěla jsem velkou rodinu, všechny okolo sebe a starat se, ale nechci zabíhat do okolností. To nejde. Jsem ráda, že Vláďova dcera Eva respektuje malou Lejlinku (dcera Marie a Vladimíra Růžičkových, pozn. red.) a že má dobrý vztah s tátou. Víc nežádám.
Jak se vypořádáváš se všemi nálepkami od lidí, Maruško? Někteří tě vnímají jako zlatokopku?
A co je zlatokopka? Každá ženská chce mít po svém boku chlapa, který se postará a zajistí rodinu. Je proto zlatokopka? To, že ženskou bude přitahovat spíš chlap, který je úspěšný ve svém oboru, než kluk z pracáku, je snad stejně pravděpodobné jako to, že muže bude víc přitahovat hezká ženská než vyžilá neupravená alkoholička.
Může mi připadat zvláštní, když vidím osmdesátiletého pána s dvacetiletou holkou, ale to je jiná věc než já a můj muž. Můj manžel je charismatický chlap, a kdyby se mnou nechtěl být, tak se mnou není. Sedm let vztahu nejde hrát divadlo. To už je dlouhá doba, kdy oba víme, proč spolu jsme.
Marie Růžičková, Vladimír Růžička
Snášíš partnerské krize?
Kdo ti někdy řekne, že ve vztahu nezažil krize, tak lže. I my máme za sebou nějaké horší období. Zažili jsme s Vláďou dobu, kdy nám nebylo úplně nejlíp, jednou to zašlo dál, protože se v našem vztahu objevila spousta faktorů, které byly objektivně hodně složité. Skončilo to tím, že jsem se na chvíli odloučila a odešla.
Nikdy jsem ale neodešla proto, že bych ho nemilovala a nechtěla s ním být, odcházela jsem kvůli samotě a přála si, aby si můj muž taky něco uvědomil. Nebylo to proto, abychom skončili, ale aby bylo něco jinak. Ale upřímně? Jestli jsme se neviděli týden, bylo to moc. (smích) Nedokázali jsme se odloučit na dlouho, brzy jsme byli zase spolu a já se stěhovala zpátky.
Pomohlo vám to?
Pomohlo. Láska a manželství je o tom, překonávat problémy, není to o tom, že nikdy žádné nebudou. Máme teď období, kdy si jeden druhého vážíme víc a staráme se o vztah oba. V budoucnu určitě ještě neshody přijdou, ale když vás pojí opravdová láska, vydržíte všechno.
Jaké je tvoje momentálně největší přání?
Přála bych si, abychom mohli být celá rodina u jednoho stolu, aby měl Vláďa všechny děti blízko u sebe. Vím, že ho to trápí a byl by za tohle moc rád. Já taky. Jestli bych mu mohla udělat něčím radost, tak tímhle.
Co ti dělá drobné denní radosti?
Když mám plno aktivit a zdravou rodinu, o kterou se můžu starat.
Kdo je podle tebe krásná ženská?
Julia Roberts. To je pro mě žena s neskutečnou krásou a zraje jako víno. I ve starším věku si drží glanc.
Jak vnímáš postupem času samu sebe? Zraješ?
Já jsem spíš chameleon, nejsem konzervativní a pořád zkouším něco nového. Nevyhýbám se zlepšování vzhledu, ale extrémy ráda nemám, i když by to do mě možná málokdo řekl. (smích) Mám ráda dlouhé řasy, nehty, výraznější vzhled, ale prsa desítky nebo vlasy až na zem mít nebudu nikdy. Vím, kde se zastavit.
Kdy sis ty sama, v dobách, kdy jste s Vladimírem začínali, řekla: to je ten pravý?
Když jsem mu jednou řekla, že jsem nastydlá, a on mi na schůzku přinesl tašku plnou vitaminů z lékárny, kupu ovoce a řekl mi, abych odpočívala, abych se hlídala, a kdyby se něco dělo, že je tady a kdykoli mi pomůže. Byl jediným chlapem, který mě kdy vnímal a který nemluvil, ale konal. Bral náš vztah jako závazek. Dokázal mě ubránit i prosadit před celým světem. Vždycky za mnou stál. To je něco, co se penězi nikdy vyvážit nedá. Tohle udělá jenom chlap, který opravdově miluje.
38
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
