Nejoblíbenějším měsícem pro uspořádání svatby je v posledních letech červen. Počasí bývá optimální: ani zima, ani obrovské vedro. Obřad i hostina se mohou uskutečnit v případě zájmu pod širým nebem. A nevěsta (i ženich) na fotkách vypadají skvěle. V roce 2019, za kdy známe poslední ucelené statistiky, se uskutečnilo v červnu skoro 11 tisíc svateb z celkových 55 tisíc. Na pomyslných stupních vítězů červen doplnily srpen se zářím. Ale ani květen na tom nebyl navzdory různým pověrám typu „svatba v máji, nevěsta na máry“ nijak špatně. Předloni během něj uzavřelo sňatky 4578 párů a byl tak pátým nejoblíbenějším měsícem ze všech.

Laura Janáčková, psycholožka, sexuoložka a autorka knižních bestselerů
Láska i sex se stěhují na internet, říká psycholožka Laura Janáčková

Magazín Víkend 13. 2. 2021Magazín Víkend 13. 2. 2021Zdroj: DeníkPři pohledu do padesát let starých záznamů se ukáže, že v roce 1971 lidé pranostikám věřili mnohem více. Dalo by se říci, že v době normalizace byli občané české části tehdejšího Československa až extrémně pověrčiví. V květnu se totiž uskutečnilo až nelogicky málo svateb: konkrétně jen něco málo přes dva tisíce z tehdejších skoro 92 tisíc sňatků. V druhém nejméně oblíbeném měsíci, tedy v lednu, se jich událo skoro dvakrát tolik (3,8 tisíce). Naopak nejčastěji zaznělo „ano“ na národních výborech už v dubnu.

To před sto lety naši předci zmíněnou pranostiku nebrali nikterak vážně. V květnu roku 1921 se uskutečnilo skoro 11 tisíc veselek, byl tak sedmým nejoblíbenějším měsícem ze všech. Naši prapradědové pojímali praprabáby za své choti nejčastěji v říjnu, kdy se uskutečnilo skoro 17 tisíc sňatků z tehdejších více než 125 tisíc. Bylo to celkem logické. Žně skončily, práce ubylo a naopak byl dostatek prostředků pro uspořádání hostiny.

Snoubenci míní, koronavirus mění
Jisté je, že loňský koronavirový rok pozměnil plány řady snoubenců a řádně zamíchal i jejich původně plánovanými termíny. Během prvních devíti měsíců roku, za které již Český statistický úřad zveřejnil data, počet sňatků dosáhl 38,1 tisíce a byl tak o 9,6 tisíce nižší než o rok dříve. Nejvýraznější úbytek byl zaznamenán ve druhém čtvrtletí, kdy počet sňatků v období od dubna do června meziročně klesl na polovinu. A tak loňským šampionem za první tři čtvrtletí je srpen následovaný zářím.

Nejdřív svatba, potom sex? Ale kdeže…

Kdybychom snad při sledování filmů pro pamětníky nabyli dojmu, že co se předmanželského sexu týče, žili lidé před sto lety výrazně počestněji než my, mýlili bychom se. Demografové a statistici totiž sledují i jeden delikátní ukazatel: jmenuje se předmanželská koncepce a udává, kolik procent prvorozených dětí v manželství bylo počato ještě před sňatkem (neb se narodilo do sedmi měsíců po obřadu).

Ve dvacátých letech minulého století to byla více než třetina prvorozených. Na tomto místě je třeba dodat, že dalších 12 procent dětí se narodilo nesezdaným rodičům.

Před padesáti lety byla před svatbou počata dokonce téměř polovina prvorozených. Na druhou stranu podíl dětí, které přišly na svět mimo manželství, klesl, a to zhruba na pět procent. Tedy lidově řečeno: když se na těhotenství přišlo a žena ho nechtěla uměle ukončit, pár se „musel vzít“.

Herecký pár Linda Rybová a David Prachař
Linda Rybová a David Prachař: Pandemie rozkymácela naše životy

Jak je to nyní? Podle posledních dat za rok 2019 byla před svatbou počata jen necelá čtvrtina prvorozených. Z toho ale v žádném případě nelze dovozovat, že bychom snad byli cudnější než naši předci. V posledních letech totiž historicky nejvyšší podíl dětí přichází na svět mimo manželství. Jedná se skoro o polovinu ze všech narozených dětí.

Data také upravují na pravou míru jednu mýlku zakořeněnou v myslích Čechů: a to, že ženy ve srovnání s těmi dnešními rodily „odjakživa“ mnohem dříve. Ano, věk matek při narození prvního potomka činí aktuálně v průměru 29 let. Před padesáti lety byly prvorodičky podstatně mladší – v průměru třiadvacetileté. Jenže pokud byste si vsadili, že před stoletím to bylo ještě méně, mýlili byste se. V druhé polovině 20. let minulého století se průměrný věk prvorodiček pohyboval kolem 25 let.

Nejmladší a nejstarší matky
V roce 2019 se narodilo 22 dětí matkám ve věku do 14 let. Na druhé straně věkového spektra figurovalo 11 matek starších 50 let. Před padesáti lety se jednalo o 27 matek do 14 let. Po padesátce neporodila v roce 1971 žádná. A před sto lety? Ženy po svých 50. narozeninách povily podle statistik dokonce 105 dětí. Mladé rodičky jsou v ročenkách uváděny jen v kategorii 16 let a mladší. Takových bylo 308. (Jen pro srovnání: v roce 1971 se jednalo o 809 a v roce 2019 pak o 257 matek do věku 16 let.)

Láska na věk nehledí

Když jsme u věku, ukazuje se, že na něm v lásce skutečně nezáleží a nezáleželo na něm ani našim předkům. Tak kupříkladu předloni si 252 nevěst vzalo ženichy, kteří byli o více než 25 let starší. Po zralejších nevěstách toužili také pánové, i když v menším měřítku: 15 mužů loni pojalo za choť dámu, která byla o 25 či více let starší.

Když už partneři zatouží po potomkovi, ve kterém měsíci ho nejčastěji počnou? Podle statistik Češi v říjnu.
Statistika nuda je? Ale kdeže. Data o Češích prozrazují všelijaké pikantnosti

Ve statistice roku 2019 figuruje například jedna dvacetiletá nevěsta, která řekla ano snoubenci z věkové kategorie 65+. Rozdíl mezi nimi tedy činil přinejmenším 45 let. To nejmladším pánům, kteří se oženili s dámami v seniorském věku, bylo 39 let. Jednalo se hned o čtyři taková nová manželství.

Podobné extrémy se dají najít i před (půl)stoletím. Před padesáti lety také jedna dvacetiletá slečna podlehla kouzlu snoubence z věkové kategorie 65+. Dámy ve věkové skupině nad 65 let si vzali dva 47letí pánové. Ve sto let starých statistikách opět objevíme jednu dvacetiletou ženu, která pojala za chotě muže nad 65 let. A jednoho sedmatřicetiletého mládence, jenž vstoupil do svazku s dámou nad 65 roků.

Nejlepší čas k početí

Když už partneři – bez ohledu na to, zda byli svoji či nikoli – zatouží či zatoužili po potomkovi, ve kterém měsíci ho nejčastěji počali?

V posledních letech se nejvíce dětí rodí v červenci. Když se odečte devítiměsíční těhotenství, ukáže se, že nejplodnějším měsícem je ten, který je ostatně pojmenován po chuti k páření ve zvířecí říši. Tedy říjen.

To před padesáti lety se narodilo nejvíc dětí počatých v nejteplejších měsících roku, tedy v červnu, červenci a srpnu. A před sto lety se jednalo o srpnová, říjnová a červnová početí.