Léto proběhlo téměř v normálním režimu a politici otevřeli viru vrata dokořán. Proto se také v podstatě bez omezení vrátili 1. září do škol všichni žáci. Bez roušek ve třídách i na chodbách.

Ústřední krizový štáb nebyl obnoven, ačkoliv na to naléhali ministr vnitra Jan Hamáček i hejtmani. Měli k tomu dobré důvody. Trasování přestává fungovat, protože hygienické stanice nestíhaly obvolávat všechny kontakty nakažených. Hroutil se tak systém chytré karantény.

Viditelně unavený ministr zdravotnictví Adam Vojtěch nabádal občany, aby si do mobilních telefonů zavedli druhou, účinnější verzi aplikace eRouška. Lidé ale byli nedůvěřiví a měli obavy z Velkého bratra.

Mezitím rostl počet infikovaných i mrtvých, kterých bylo k 1. září 600. V nemocnicích bylo přes tisíc pacientů s covidem-19. Na konci měsíce bylo celkem 70 758 potvrzených případů.

Jednání špiček ministerstva zdravotnictví s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády se se účastnila později pozitivně testovaná hlavní hygienička Jarmila Rážová a šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Do karantény musel jít i Adam Vojtěch, zatímco premiér Babiš dál chodil do práce. Zdůvodnil to tím, že měl respirátor a seděl na druhé straně stolu v dostatečné vzdálenosti od obou infikovaných osob. Tlak veřejnosti a opozice se stupňoval. Do krajských a senátních voleb zbývalo pár dní. Slabý šéf resortu zdravotnictví ohrožoval pozici hnutí ANO.

Byl nejlepší, přesto skončil

Málokoho proto překvapilo, že politik, po jehož odchodu volal už od jarní fáze koronakrize předseda ČSSD Hamáček, musel skončit. Stalo se to 21. září, kdy Adam Vojtěch oznámil rezignaci. Pro Babiše to nebylo snadné, neboť Vojtěcha, jehož označil za nejlepšího polistopadového ministra zdravotnictví, si pěstoval už od dob svého působení na ministerstvu financí. Vojtěchovi se dostalo jistého zadostiučinění alespoň v tom, že jeho éru označila i řada komentátorů a opozičních lídrů za vcelku úspěšnou. Byl to například on, kdo systematicky prosazoval digitalizaci resortu včetně e-receptu.

Bleskurychlé výměně šéfů zdravotnictví pomohlo, že Babiš přišel se jménem Romana Prymuly, oblíbencem prezidenta republiky. Epidemiolog, bývalý náměstek a tvář první covidové vlny se funkce ujal tentýž den, tedy 21. září.

Prymula vždy zastával striktnější přístup k potlačování epidemie, který prosazoval s patřičnou rázností. Záhy ho stálo křeslo právě jeho porušení, když se v noci sešel s šéfem poslaneckého klubu ANO Jaroslavem Faltýnkem a dalšími lidmi v zavřené restauraci a při odchodu neměl roušku. Za tento přešlap premiér navrhl 23. října jeho odvolání. Prymula nakonec sám rezignoval. Miloš Zeman jeho nástupcem jmenoval 29. října hematologa Jana Blatného.

Slušnost nestačí

Turbulentní dění kolem resortu zdravotnictví potvrdilo, že úspěch v politice nelze zaručit příjemným zevnějškem a slušným vystupováním, ale ani nepochybnou znalostí oboru. Adam Vojtěch byl nekonfliktní šéf resortu, který plnil zadání svého vládního šéfa. V koronakrizové nepohodě ale selhal. Nahradil ho jeho bývalý náměstek s vojenskou minulostí Roman Prymula.

Zakončení jeho měsíční ministerské epizody považuji za jeden z nejtrapnějších momentů polistopadové politiky. Když totiž profesor v oboru epidemiologie, který zakazuje z moci úřední lidem normálně žít, poruší vlastní nařízení, je to blamáž. Horší ale je, že to odnesl jen Prymula, zatímco svolavatel onoho nočního dýchánku Jaroslav Faltýnek dále vesele šéfuje poslaneckému klubu ANO.