Babiš v České televizi v prezidentské debatě se svým protikandidátem Petrem Pavlem na dotaz moderátora uvedl, že v teoretickém případě napadení Polska či pobaltských států by nevyslal české vojáky na pomoc napadené zemi. Tyto státy jsou stejně jako Česko členy NATO a ke kolektivní obraně napadeného spojence přitom všechny země aliance zavazuje pátý článek Severoatlantické smlouvy, na jejímž základě v roce 1949 NATO vzniklo. Babiš později na twitteru svá slova korigoval prohlášením, že tento závazek by dodržel.

Estonský ministr před jednáním s unijními kolegy řekl novinářům, že prezidentská kampaň by neměla zasahovat do „základních témat bezpečnosti a zahraniční politiky“. „Pan Babiš by si také měl vzpomenout na historii včetně roků 1968 a 1938,“ prohlásil s odkazem na data napadení Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy a odstoupení československého pohraničí nacistickému Německu v důsledku Mnichovské dohody.

„Od jakéhokoli politika zacházejí taková slova, i když jsou založena na úvahách domácí politiky, trochu příliš daleko. Není to moc zodpovědné,“ prohlásil na Babišovu adresu lotyšský ministr Rinkévičs. Připomněl, že vyslání vojsk nepatří do výhradních pravomocí českého prezidenta, ale rozhoduje o něm parlament, případně vláda.

Dal také najevo přesvědčení, že Česko by v případě napadení některého ze spojenců své závazky v rámci aliance dodrželo.

Litevský ministr Gabrielius Landsbergis stejně jako jeho estonský kolega prohlásil, že by jeho země bez váhání vojáky na pomoc Česku vyslala. „Pokud by byla česká svoboda, svrchovanost nebo územní celistvost ohrožena vnější silou, Litevci budou stát po boku Čechů,“ řekl novinářům.

Lipavský: Česko by závazek dodrželo

Podle šéfa české diplomacie Lipavského by Česko spojenecký závazek dodrželo. „Díky členství v Severoatlantické alianci jsme součástí nejsilnějšího vojenského bloku na světě, po našem boku stojí ty nejsilnější a nejlépe připravené země,“ připomněl, že Česko může spoléhat mimo jiné na pomoc Spojených států či Británie. Babišova slova podle Lipavského dokládají radikalizaci někdejšího předsedy vlády v průběhu prezidentské kampaně a kolegové z ostatních unijních zemí je také jako součást kampaně vnímají.