Rajčata jsou zdravá, ale... Na co si dát pozor?

Další druhy zeleniny jsou na tom výrazně hůře: mrkve zkonzumujeme 7 kg, salátových okurek 6,3 kg, paprik 5,1 kg, hlávkového salátu 2,5 kg… Přitom v roce 1993 jsme rajčat snědli cca 7 kg a žebříčku zeleniny vévodilo zelí (tehdy byla jeho spotřeba 13,8 kg, nyní klesla na polovinu). Stejně tak pojídáme o 82,6 % méně kapusty (0,4 kg), květáku (pokles o 54 % na 2,3 kg) a petržele (o 31,3 % na 1,1 kg)…

Sladidlo, kosmetika i vyprošťovák. Banán je přírodní antidepresivum plné energie

Kromě toho, že rajčata jsou nyní dostupná nepřetržitě a všude, je jejich výhoda v tom, že je nemusíme nijak upravovat, ba ani loupat. Také se hodí de facto ke každému pokrmu.

Tenká hranice mezi lékem a jedem

Jejich zdravotní přínosy jsou široké. Obsahují spousty vitaminů a minerálních látek. Třísetgramová porce rajčat, jimž se také říká malebně jablka lásky, pokryje téměř celou denní potřebu vitaminu C a třetinu denní potřeby vitaminu E. Obsahují slušnou porci vlákniny (především ve slupce, proto je dobré ji neloupat).

Čistí ledviny, snižují cholesterol, upravují trávení, zvyšují imunitu, působí preventivně proti infarktu, rakovině i věkem podmíněné makulární degeneraci očí, jsou dobrým zdrojem energie, ale zároveň nejsou příliš kalorická… Výčet pozitivních účinků na náš organismus by byl dlouhý.

„Je potřeba si vyjasnit, o jakých rajčatech mluvíme,“ upozorňuje ale celostní terapeutka a výživová poradkyně léčivou stravou Nicole Lukášková, Ph.D.

„Rajčata výhradně zralá, rozpálená ze slunce, utržená v létě na zahrádce nebo od místního farmáře v jejich sezoně jsou střídmým zpestřením stejně jako ostatní sezonní zelenina,“ upřesňuje s tím, že rajčata dovezená přes půl Evropy či světa, která jsou v supermarketu dostupná kdykoli, většinou nejsou trhaná zralá a prochází mnoha technickými a chemickými procesy, aby „zvládla“ na pultech vypadat přirozeně.

Zároveň ale varuje i před následováním častých výkřiků na internetu, že si máme rajčata v jejich sezoně dopřávat klidně po kilech a že se jimi nedá přejíst. „Žádná potravina v nadbytku není v jídelníčku prospěšná. Vždy je zásadní variabilita, pestrost a střídmost,“ nabádá k tomu, abychom se neupínali na jednu potravinu a její léčebné působení. „Množství dávky vždy rozhoduje o tom, zda jde o lék, či jed, a u rajčat – zvlášť nezralých – to platí dvojnásob.“

Pozor na ledviny a klouby

Rajčata stejně jako brambory totiž patří mezi lilkovité rostliny. „Problematický je u nich toxický alkaloid solanin, který zatěžuje játra. Jeho množství klesá s přibýváním červených barviv během zrání,“ zdůrazňuje odbornice důvod, proč si dopřávat řádně vybarvená rajčata hlavně v jejich sezoně. „Na tyto lilkovité potraviny obecně by si měli dávat pozor lidé s oslabenými ledvinami a problémy s klouby,“ dodává.

Vyvarovat se tohoto druhu zeleniny musí samozřejmě ti, co na něj trpí alergií, jež se může projevit kožní vyrážkou, ale i kašlem a kýcháním. Ovšem také zdravý jedinec, pokud to s rajčaty přežene, může pocítit pálení žáhy, případně ho může přepadnout průjem.

Kdo jablko denně sní, k tomu doktor nechodí

To, že bychom si rajčata měli dopřávat ve velkém horku, říká i čínská medicína, podle níž patří k potravinám, které výrazně ochlazují tělo. A to se v zimě nehodí – tehdy potřebujeme spíš zahřívat.

Na chladnější měsíce si ale můžeme část naší úrody zpracovat. Nejenže pak omezíme nákup rajčat ze supermarketu, ale jejich tepelná úprava přináší jedno velké pozitivum: lépe se využije zdraví prospěšný lykopen posilující cévy, srdce i mozek. Podle některých studií působením vyšší teploty vzroste jeho využitelnost až pětkrát oproti syrovým plodům. Nemusíme dělat nic složitého. Stačí rajčata rozpůlit či rozčtvrtit, napěchovat do skleniček a sterilovat.

„Často se u rajčat vyzdvihuje antioxidační schopnost lykopenu, který roste právě tepelnou úpravou a zejména přítomností oleje. Lykopen je zjednodušeně řečeno červené barvivo způsobující červenou barvu a mnohdy se uvádí jako pozitivní na podporu mužské plodnosti,“ vysvětluje Nicole Lukášková.

„Já to vnímám jako dílčí přednost rajčat, a nemá smysl se na ně kvůli tomu vrhnout – zejména z důvodů uvedených výše. Mě u klientů s těmito potížemi spíše zajímá celostní pohled, tedy zjištění a odstranění příčiny potíží spojených s plodností,“ formuluje svůj postoj.

Sama si rajčata dopřává nejraději v létě na dovolené v Řecku. „Tam vím, že jsou trhaná zralá a prohřátá sluncem. Mám je nejraději s ovčí či kozí fetou, protivirovým oreganem a zdravotní sklenkou červeného vína z jihoevropských slunných svahů, nabitou resveratrolem,“ směje se Nicole Lukášková.

Sama není příznivkyní kupovaných kečupů, i když se mnohdy vyzdvihují právě kvůli lykopenu. „Považuji ho za vysoce zpracovanou konzervovanou potravinu – tedy nic, co by podporovalo naše rovnovážné zdraví,“ říká a nabízí svůj recept na fermentovanou salsu.

Česká se vždy vyplatí

Nejsme-li šťastnými majiteli zahrádky se záhonky rajčat ani nemáme v blízkosti farmáře, zůstáváme odkázáni na nákup v obchodech. V nich bohužel i v plné sezoně narazíme nejčastěji na plody z dovozu.

„Rajčata patří všeobecně k nejoblíbenějším druhům. A protože jsme v jejich pěstování soběstační pouze z 20 %, musí se dovážet. Sice u nás přibývá plochy skleníků, kde se dají rajčata pěstovat celoročně, jejich kapacita ale na pokrytí poptávky českých spotřebitelů nestačí,“ vysvětluje, proč máme na výběr především mezi holandskými, španělskými či marockými rajskými jablíčky, Alice Kouřilová, vedoucí kanceláře Zelinářské unie Čech a Moravy.

Svým klientům doporučuji dvě až tři vejce denně, říká výživová poradkyně

Přesto už i supermarkety reagují na zvýšenou poptávku po českých rajčatech, a tak se dají v jejich regálech objevit. Rozdíl v chuti je patrný, i když většina u nás pěstovaných rajčat pochází také z moderních skleníků.

„V polních podmínkách nebo v polních fóliovnících se rajčata pěstují ojediněle na zelinářských farmách nebo na několika hektarech na jižní Moravě pro zpracování do protlaků a kečupů,“ říká Alice Kouřilová a popisuje, proč se vyplatí preferovat plody od nás.

„Česká rajčata jsou dobrou volbou proto, že jsou lokální, necestují k zákazníkovi stovky kilometrů, a proto jsou čerstvější a mohou se sklízet v plné zralosti,“ vyzdvihuje s tím, že pěstitelé tak mohou i volit ty nejchutnější a nejvoňavější odrůdy a nemusí se zaměřovat jen na ty, co umožňují dlouhou přepravu.

A ještě jedno velké plus česká rajčata mají: jsou šetrněji pěstovaná, a to s ohledem na životní prostředí i ke konzumentovi.

„Někteří z tuzemských pěstitelů získali mezinárodní certifikaci pro produkci bez reziduí ZERO PESTICIDES, což znamená, že při pěstování se používá tak malé množství prostředků na ochranu rostlin, že ve výsledném výpěstku nejsou žádné jejich zbytky obsaženy, a to ani ve stopovém množství,“ objasňuje odbornice ze Zelinářské unie Čech a Moravy.

Mají spoustu výhod

Těm, kteří jsou skeptičtí k rajčatům z velkoskleníků, kde jsou pěstována v přísně řízeném režimu – rostliny jsou ve speciálním živném vodním roztoku (nikde žádná zemina) a vše včetně osvětlení řídí počítače – předkládá výhody tohoto způsobu pěstování: „Díky kryté uzavřené ploše jsou rostliny chráněny před většinou venkovních chorob a škůdců. Již toto umožňuje šetrnější způsob pěstování tak, aby rajčátka byla zdravá, plná vitaminů a chutná na první kousnutí.“

Hydroponických skleníků vyrostlo u nás v posledních letech několik a další přibývají. Tento způsob pěstování je dokonce možný i v domácích podmínkách. Stejně jako aquaponie, která spojuje chov ryb a pěstování. Ryby poskytují hnojivo a živiny rostlinám, a ty jim na oplátku čistí vodu.

Ač někteří namítají, že se jedná spíš o „výrobu“ než o pěstování, bude to zřejmě budoucnost zemědělství. Už jen díky faktu, že hydroponií se dá ušetřit mnoho vody: kapalina, kterou rostlina nepřijme, se sbírá a pak se znovu použije. Navíc úroda je větší.

Vyzkoušejte klíčky. Zdravá bomba pomůže zdraví i psychice

Kolik z nás si pěstuje rajčata samo, ať už na zahrádce, balkoně či alespoň okenním parapetu, těžko říct. Uvádí se ale, že jsou nejčastější zeleninou na našich soukromých „plantážích“.

Alice Kouřilová je také pěstuje. „Nejoblíbenější jsou u nás jedno- nebo dvojhubky. To jsou koktejlová a cherry,“ usmívá se s tím, že si ale kupuje česká rajčata po celý rok. „Při nákupech si vždy dávám velký pozor, aby byla česká.“ Konzumují je doma denně. „Nejlepší způsob je nechat je v kuchyni na misce a jen tak ‚zobat‘,“ radí.

Ostatně rajčata bychom měli skladovat při teplotě nad 10 ºC, tedy nikoli v ledničce. Tam působením chladného vzduchu ztrácejí svou chuť a jejich dužnina se stává vatovitou.

Musíme ale počítat s tím, že dlouho je v kondici neudržíme. Tedy ta kvalitní. Můžete si udělat malý pokus: pokud necháte na talíři rajče z dovozu a rajče domácí nebo od českého pěstitele, to „pravé“ začne brzy měknout a do několika dnů shnije… To je holt příroda.

Možná vás to přesvědčí, že se vyplatí za kvalitu dát víc peněz. A taky se poohlédnout i po jiných druzích zeleniny.

Rady pro zahradníky: Jak na tu nejlepší úrodu

Rajčata již rostou buď na vašich záhonech, nebo balkonech či okenních parapetech. Jak je podpořit, abyste měli co největší a nejlepší úrodu?

1. Potřebují dost vody, ale když to přeženete, mohou začít uhnívat. Zalévejte je přímo ke kořenům, nikoli na listy. Ideální je dešťová voda. Ovšem pozor na přímý déšť! Nemají totiž ráda vodu shora, jsou tak rychle napadena plísněmi. Pokud tedy nepěstujete rajčata ve skleníku či fóliovníku, je vhodné je mít pod jakýmkoli přístřeškem. Ideálně ve kbelíku nebo pytli naplněném zeminou na okraji verandy.

2. Je výhodné pěstovat rajčata společně s celerem (odčerpá z půdy chlór), bazalkou (podporuje opylení a vylepšuje jejich chuť) nebo afrikány (pomáhají je ochraňovat před mšicemi a molicemi).

3. Můžete zkusit za sousedy i jiné druhy, jen pozor na červenou řepu, fenykl a hrách. Nevysazujte je v sousedství brambor a raději ani na záhon, kde byly brambory loni. Okurky, cukety a tykve raději vysaďte od rajčat dál. V blízkosti rybízu a meruňky prý rostliny méně plodí.

4. U tyčkových rajčat vyštipujte boční výhony, abyste podpořili růst a dozrávání plodů. Dělejte to rukama, nůžkami byste mohli přenést nějakou chorobu z jedné rostliny na druhou. Rajčata keříková není třeba vylamovat.

5. Koncem srpna odstraňte vegetativní vrchol. Stejně by všechny nasazené plody již nestihly dozrát a rostlinu by jen zbytečně vysilovaly.

Jsou těstoviny zdravé, nebo nejsou? Rozhoduje kvalita, množství i příprava

6. Nezbavujte rostlinu všech listů, plody by sice byly větší a dozrály by rychleji, ale byly by vodnaté a bez chuti.

7. Musí se pravidelně přihnojovat. Vhodná jsou organická hnojiva – humus z kompostu, zkvašené slepičince či uleželý hnůj.

8. Skleník řádně větrejte, zvlášť v horkých dnech.

9. Hned při prvních příznacích plísňového onemocnění napadené listy odstraňte. Nikdy je neházejte na kompost, ideálně je spalte.

10. Jako prevenci plísně můžete zkusit přírodní postřiky – například česnekový výluh. Na něj rozkrájejte několik stroužků česneku a zalejte litrem vody. Nechte louhovat přes noc, slejte přes sítko do rozprašovače a obden stříkejte na rostlinu.