Vymyslel přímo pro šampionát několik upomínkových předmětů s logem mistrovství a dominantou zasněženého Ještědu, například hrnky, pohlednice, klíčenky. Zklamalo jej, že město Liberec místo jeho výrobků podpořilo podle něj nekvalitní hrnky bez značky a s logem pražského dámského klubu.
„Doménu Ještědu se znakem mistrovství jsem si nechal dlouho dopředu autorizovat, obrázek by se dal použít třeba i na trička. Kdyby o to ovšem někdo stál,“ podotkl Jan Cidrych. „Myslel jsem si, že šampionát patří především Liberečanům, že je jejich, a má být i pro ně, když už se tady koná. Nedostal jsem ale na žádný suvenýr od města a kraje ani korunu,“ dodal.
Nezájem politiků ale Jana Cidrycha neodradil. Jen hrnečků k šampionátu nechal v České porcelánce vyrobit 580 kusů a nabízí je alespoň ve svém obchodě.
Do města se konečně vrátil život
Během šampionátu prodal ze suvenýrů jen minimum. Situace se zlepšila až nyní, po skončení mistrovství.
„Liberec byl během mistrovství mrtvým a ponurým městem. Všude zátarasy, zákazy vjezdu, prázdné ulice. Až teď se do města vrací život. Po té, co šampionát skončil, prodávám víc upomínkových předmětů s logem MS než v jeho průběhu,“ poznamenal.
Jan Cidrych se narodil před padesáti lety v České Lípě, ale dětství a mládí prožil ve Frýdlantu v Čechách. Bezmála 15 let žil v jižních Čechách. Srdce jej ale táhlo domů, proto se vrátil tento bývalý stavař do Liberce.
„Napadlo mne zkusit se živit suvenýry, protože turistický ruch jsou pro mne čisté peníze. Tuto oblast ve srovnání třeba s automobilovým průmyslem stát vůbec nedotuje. Proto jsou to čisté peníze,“ vysvětlil živnostník, který se pravidelně umísťuje na předních příčkách různých regionálních soutěží.
Suvenýrům kralují náprstky a zvonky
Jan Cidrych začínal v devadesátých letech s několika jednoduchými suvenýry. Postupně svůj sortiment rozšiřoval a třeba hrnečky vylepšoval i tvarově. Od drobností přešel až k nástěnným hodinám nebo korbelům.
Prodává ale i čistý porcelán bez obrázků. V nabídce jeho obchodu je také třeba čajová souprava libereckého módního návrháře Josefa Klíra, nebo talířky a hrnky s obrázkem doktora Bolíto, vyrobené na zakázku pro mateřské školky. V sortimentu ovšem vévodí předměty s motivem některé z dominant Libereckého kraje.
„Materiální suvenýry jsou víc než nějaký propagační leták. Leták je kus papíru, který člověk časem zahodí, kdežto z hrnku jí nebo pije, anebo ho má ve vitríně, denně předmět vidí, a tak si připomíná místa, kde byl,“ zdůraznil živnostník. „Nejoblíbenějším suvenýrem jsou u turistů náprstky, anebo zvonky, snad proto, že jsou tak malé,“ dodal neúnavný propagátor regionu, který nemá ani jednoho zaměstnance. Vše si dělá sám