Je mu osmadvacet, pracuje v administrativě a podle výplatní pásky bere něco kolem dvanácti tisíc korun čistého. Kde se tedy bere zbývajících dvacet, které na jeho účtu měsíčně pomáhají vykouzlit příjemných třicet tisíc?

I my jsme se ho na to zeptali. Odpověď je jednoduchá: pracuje načerno. Z pochopitelných důvodů si nepřál, abychom uvedli jeho jméno. „Z mojí druhé, neoficiální práce získám převážnou část svých příjmů,“ potvrdil.

„Ne, že bych na to byl hrdý, ale s normálním platem bych těžko vyžil,“ svěřil se. Ve volném čase se věnuje informačním technologiím. A vydělává mu to.

Úřad práce se snaží zasahovat

Podle Kateřiny Sadílkové, ředitelky Úřadu práce v Liberci, je zaměstnávání lidí načerno praxí rozšířenou po celém území republiky. Důvodů je podle ní víc. „Zaměstnavatel hlavně šetří na dani z příjmu, nemusí odvádět sociální a zdravotní pojištění,“ řekla. „Se zaměstnancem pracujícím načerno je také menší starost ohledně administrativy,“ dodala.

Většina z nich si ale na třicet tisíc rozhodně nepřijde. Podle Sadílkové pobírají často podporu v nezaměstnanosti nebo jiné sociální dávky a prací načerno si jenom přilepšují. Pokud je úřad práce odhalí, hrozí jim vyškrtnutí z evidence uchazečů a pokuta až deset tisíc korun.

Mnohem horší postih by čekal firmu, u které by úřad takové zaměstnance objevil. Podnik může dostat pokutu až pět milionů korun – je v tom ale háček. Jak práci načerno prokázat? „Prakticky to nejde,“ tvrdí Kateřina Sadílková.

„Většina načerno zaměstnaných totiž bude tvrdit, že uzavřeli dohodu o provedení práce, ovšem pouze ústní. Zákon to umožňuje.“ dodala. Vše má ale i stinnou stránku. Zaměstnanec bez smlouvy si snižuje základ pro budoucí důchod, nemluvě o tom, že ho nechrání zákoník práce.

„Mám příběh od kamaráda, který dělal načerno na stavbě,“ tvrdí nejmenovaný zdroj. „Bití a neustálé přesčasy tam nebyly žádnou výjimkou. Nikomu bych to nepřál,“ uzavřel rozhovor.