Poskytnutí daru není z hlediska daně z příjmů považováno za daňový výdaj, ale při splnění zákonných podmínek je možné uplatnit jeho hodnotu jako nezdanitelnou část základu daně z příjmů, snížit tak základ daně a tím i samotnou daň.

Manželé se mohou vzájemně a přitom s daňovou účinností obdarovávat pouze za předpokladu, že dar bude prokazatelně pocházet z odděleného a samostatného majetku jednoho z manželů.

Jestliže jde o dar poskytnutý z prostředků zahrnutých do společného jmění manželů, nejedná se o darování v právním smyslu.

Zákon o daních z příjmů umožňuje odečíst od základu daně také hodnotu daru poskytnutého fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které:

provozují školská a zdravotnická zařízení, zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat na financování těchto zařízení,
jsou poživateli invalidního důchodu nebo byli jeho poživateli ke dni přiznání starobního důchodu na zdravotnické prostředky (zákon 123/2000 Sb.), na rehabilitační a kompenzační pomůcky (§33 vyhlášky 182/92 Sb.) nejvýše do výše nehrazené zdravotními pojišťovnami či příspěvkem ze státního rozpočtu a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání.

V praxi se nejčastěji vyskytují situace, kdy manžel či manželka chce poskytnout daňově účinný dar druhému manželovi, lékaři nebo lékařce, na financování jeho lékařské praxe, poživateli nebo poživatelce invalidního důchodu na pořízení majetku usnadňujícího vzdělání či zařazení do zaměstnání (např. počítače) apod.

Manžel dárce, který bude hodnotu takového daru odčítat od svého daňového základu, musí následně prokázat, že na jeho pořízení nevynaložil prostředky zahrnuté do společného jmění manželů.

Společné jmění manželů podle § 143 občanského zákoníku tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za doby trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, restituovaného majetku, který jeden z manželů vlastnil před uzavřením sňatku apod.