Daňový režim odměny za příležitostnou práci - pokud její výkon nemá povahu pracovněprávního vztahu - je velice atraktivní pro příjemce vykonané práce i pro jejího vykonavatele. S výplatou odměny nejsou na straně příjemce práce spojeny žádné registrační, daňové ani odvodové povinnosti a odměnu za ní nemusí nutně zdanit ani její vykonavatel.

Příjem za opravu auta, uspořádání archívu, posečení louky, opravu střechy, vymalování nebytových prostor apod. - pokud provedení uvedených prací nevykazuje znaky závislé činnosti - je z pohledu zákona o daních z příjmů tzv. ostatním příjmem podle § 10.

Nepřekročí-li u jednoho poplatníka příjmy za takové práce v daném zdaňovacím období 20 000 Kč, jedná se o příjmy od daně z příjmů osvobozené a neodvádí se z nich sociální ani zdravotní pojištění. Pro příjemce práce je výplata odměny daňově účinným výdajem.

Nejslabším místem tohoto daňového ráje je přísná vazba jeho použití na činnosti, které nevykazují znaky závislé činnosti. Při využití odměny za příležitostnou práci musíme tudíž prokázat, že:
- vykonavatel příležitostné práce neměl pro její výkon stanovenou pracovní dobu,
- nemusel při výkonu práce prokazatelně plnit úkoly podle přesných a konkrétních pokynů
plátce příjmů, který mu za vykonanou práci vyplatí odměnu,
- o způsobu provedení práce a jejím průběhu naopak rozhodovat mohl.

Pokud však vykonavatelem prováděná práce znaky závislé činnosti vykazuje, bude vyplacená odměna mzdou a jako mzda musí být zdaněna.

Osobně proto doporučuji, aby na výkon jednorázové a příležitostné činnosti byla uzavírána dohoda o provedení práce.