Občanské sdružení Česká krajina dokonce pro zájemce o pěstování japonských topolů a zpracovávání jejich dřeva uspořádalo v Lesní školce v Hodkovicích nad Mohelkou seminář i s názornými ukázkami. Na něj přijeli nejen lidé, kteří by chtěli v tomto oboru podnikat, ale i ti, co by si rádi topoly pěstovali jen pro vytápění vlastního rodinného domku. Do Hodkovic dorazili také starostové, kteří přemýšlejí o zdravějším a levnějším vytápění celých obcí.

„Přijeli také zájemci až z Loun a Žatce,“ podotkl ředitel Lesní školky společnosti Cewood Jan Žďárský. „My dřevo nezpracováváme. Obchodujeme se sazenicemi a těch jsme teď vysadili na 40 tisíc. Na jaře začneme s prodejem a objednávek už máme tolik, že nejspíš všechny sazenice prodáme. Jedna sazenice bude stát od pěti do deseti korun,“ dodal.

Ušetří tisíce korun ročně

Japonský topol je stromek odolný proti chorobám a výkyvům počasí. V prvním roce dorůstá výšky 2,5 metru, v pěti letech se již kácí a dřevo zpracovává na biomasu. Podle podnikatele Petra Stříbrného z Habartic na Frýdlantsku, který letos pokácel první vzrostlou plantáž topolů v republice, by si měl na vesnici japonské topoly vysadit skoro každý majitel domku.

„Prodáváme přes internet i řízky. Zájem lidí je obrovský. Minimálně polovina našich zákazníků chce hlavně ušetřit za topení,“ řekl Petr Stříbrný. „Nás dřív vytápění stálo 18 tisíc ročně. Teď, když topíme dřevem z topolů, a k tomu přidáváme i trochu uhlí, dáme za vytápění ročně něco přes 5 tisíc korun,“ doplnil.

Jak zdůraznil Petr Stříbrný, vysazování japonských topolů dotuje Evropská unie. Peníze však nyní nově dává pouze podnikatelům, obcím již nikoliv. Přesto některé obce uvažují o tom, že by biomasu z topolů používaly k vytápění nebo ohřevu vody.

Biomasa láká také některé obce

Pokud chtějí lidé japonské topoly pěstovat jen pro svou potřebu, nemusejí si podle Petra Stříbrného kvůli tomu pořizovat žádné speciální náčiní. Vzrostlý stromek pokácí a špalky na topení z něj nařežou motorovou pilou, případně sekyrkou osekají větve.

O tom, že by v létě ohřívaly teplou vodu biomasou, nyní uvažují Hodkovice. „Zatím topíme a vodu ohříváme plynem. Srovnáváme náklady, a možná přes léto přejdeme na biomasu. Údajně bychom měli ušetřit až třicet procent. Pokud tuto variantu zvolíme, bude to asi do dvou let,“ uvedl starosta Antonín Samek.