V minulém režimu nezbylo Erichovi Blažkovi nic jiného než pracovat jako řadový kominík. Po čase se stal kominickým mistrem ve Frýdlantu v Čechách.

Postavili komín až v dalekém Egyptě

Novodobou historii kominické firmy odstartoval v roce 1991 zeť Ericha Blažka František Hauer spolu se svými syny Michaelem a Markem.

„Naše firma působí po celé republice, i v zahraničí. Nejdále jsme rekonstruovali komíny v Káhiře a v Mostaru,“ říká pětadvacetiletý Michael Hauer, který původně studoval jeden z oborů veřejné správy a na kominickou dráhu se vydat nechtěl.

„Kominíkem byl praděda i děda, a tak jsem nakonec, když táta to velké množství práce přestával zvládat, původní školu opustil a vykročil v jejich šlépějích. Je to práce i koníček dohromady, něco mi bere, třeba osobní život, ale i něco dává. Například poznávám nové lidi,“ podotýká.

Firma AHA Komín má sedm zaměstnanců a kromě staveb, údržby a servisů komínů pro domácnosti je podepsána také třeba pod stavbou 24 metrů vysokého komína pro tuhá paliva Kuřivody Ralsko.

Objednávky chodí po internetu

„Dřív se chodilo barák od baráku, dnes nám objednávky přicházejí elektronicky. Zakázek máme dost. Nemáme strach, že by kominictví bylo řemeslem na vymření. Máme stálé zákazníky, hodně lidí si nás najde také na internetu,“ říká mladý kominík.

Velký boom pro kominické řemeslo přinesla devadesátá léta. Domácnosti masově přecházely na plynové vytápění, i menší obce se plynofikovaly. Kvalitně vyvložkovaný komín pro plynové vytápění vydrží, pokud je patřičně udržován, padesát až sto let.

Komín od plynového kotle by měli lidé nechat odborně prohlédnout a vyčistit dvakrát do roka. Pokud topí tuhými palivy, měl by jejich kotel tento servis absolvovat šestkrát za rok. „I dnes někteří lidé podceňují údržbu komínů. Riskují tak, že saze se mohou vznítit a může chytnout celý dům. Navíc pojišťovny odmítají proplácet škody, pokud majitel domu nemá doklady o potřebném odborném servisu,“ připomíná Michael Hauer.